Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy - 350. díl Dao de ling

18.04.2024 11:50 | Komentář

V dnešní pomatené době mnozí hledají nějaký pevný kmen, o který by se opřeli nebo zachytili. Může to být velmi účinné ve starých literárních a myslitelských textech. V tomto cyklu vám průběžně některé nabídneme. Možná v nich leckdo najde to, co hledá: aspoň malý kousek jistoty, která nám všem tak bolestně chybí.

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy - 350. díl Dao de ling
Foto: Hans Štembera
Popisek: Petr Žantovský

Dnes započneme jedním ze dvou klasických textů staré Číny. V roce 1971 vyšel, ještě jako dozvuk otevřenějšího kulturního života, česky svazek nazvaný Tao – texty staré Číny. O mnoho let později, v roce 2013, vyšla Kniha o cestě a síle, soubor čínských textů, která obsahuje také soubor textů taoisty Lao C´, jak jsme říkali tradičně, zatímco překladatel se přiklonil k psané verzi Laozi. Což samozřejmě není podstatné. Než se začtete do původních čínských textů, nejprve se seznamte s úvodními slovy překladatele Oldřicha Krále:

„Taoismus představoval návrat, ve svém jiném hledání ideálního věku šel dál, obraceje se k úsvitu čínského mýtu, za horizont dějin a písma v živé vzpomínce na ztracenou neolitickou prostotu a politickou nevinnost. Jimi relativizoval všechny normy a klišé lidských vztahů, protože ani zákony kosmu nebral jako zvenčí uviděné, jemu zjevené, ale nahlížel je jako něco, v čem prostě jsme a co neustále tvoříme tím, jak v tom jsme. Ranému taoismu byli ideálními vládci jen ti moudří, sotva viditelní ne-vládci, nic neznásilňující, všechno respektující v tom daném prostředí, ve kterém nic nejde zařídit, v tom prastavu všeho se vším, v tom pravztahu všech ke všem. Taoismus s odkazem na ty staré vládce nevládce ponoukal ty stávající i přicházející vládce nemrhat silami na vymáhání smyšlených morálních závazků a spravedlivých povinností a s odkazem na ty staré nabádal ty nové žít po proudu a přirozeností věcí, brát bez násilí věci, jak jsou a jak jedině trvají v tom nevýslovném, v tom nedefinovatelném toku mysli nemysli a řeči neřeči, jenž v očích oponentů odjakživa zaváněl mysticismem a kvietismem, i když ve skutečnosti to bylo odjakživa jen o vodě a proudu, jen o temnotě a skrytosti, jen o údolí a o hlubině, jen o samičce a o mateřství, jen o dítěti, než se prvně rozesměje. Protože tam a jenom tam, kde se otevřeme věcem samým, vyvstává z holé nezbytnosti pravá řeč a v ní se ke slovu dostává to, co je za slovem a nad ním.“

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

MUDr. Ivan David, CSc. byl položen dotaz

Nerostné bohatství na Ukrajině

Na CNN jste tvrdil, že Ukrajina již nerostné suroviny, které jsou na jejím území nevlastní, že je vlastní někdo jiný. Jak to víte? Myslíte, že tak na USA šije nějakou boudu, a proto došlo i k vyhrocení oné schůzky, kde se měla smlouva podepsat? A kdo je tedy podle vás vlastní?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Televize bez hlavy

15:57 Zbyněk Fiala: Televize bez hlavy

Rychlý pád generálního ředitele České televize otevírá možnost najít někoho, kdo by lépe rozlišil př…