Knížka Myslet v diktatuře korektnosti (Příručka pro nepřizpůsobivé) je v této čadě dost výjimečná. Vystupuje totiž z „bezpečného“ přítmí filosofického bádání (ač je samozřejmě přítomné na každé straně a v každém argumentu), ale obrací se plně k současnosti a věnuje se otázkám, které jsou pro dnešek kruciální, a jsou koneckonců plně obsaženy v názvu knihy. Text sám je psán metodou „platonského“ dialogu. Pro toho, kdo není uvyklý četbě antických textů, to může být zprvu nová zkušenost, ale záhy zjistí, že tento způsob postupného rozkrývání argumentace a způsobu analytického myšlení je nejen logický, ale i názorný a působivý.

K dnešnímu čtení jsme vybrali tři ukázky, které se patrně nejvíc a místy nejlapidárněji přibližují dnešním traumatům. Ještě předtím ale předsadíme výstižné slovo nakladatele (Academia Bohemica): „Existují správné a nesprávné názory? Existují správné a nesprávné postoje? Tyto otázky mají v naší postmoderní době jedinou přijatelnou odpověď: ne, neexistují, protože názory a postoje jsou jen odlišné, nikoli správné či nesprávné. Mnoho současných lidí myslí právě tímto způsobem. Avšak v takovém případě je nutné pro jejich mentální činnost vyhradit jiné označení než myšlení – třeba pragmatické přizpůsobení mysli vyžadovaným normám korektnosti.

Myšlení je totiž něco zcela jiného. Kdo opravdu myslí, staví se ke všemu zkoumavě. I k výše uvedeným otázkám a k jejich vynucovaným odpovědím. Bez velkých potíží zaregistruje, že odmítnutí rozlišovat pravdu od omylu a dobro od zla je předkládáno jako jediné správné řešení těchto prastarých dilemat. Něco tady proto nehraje. Usilovná snaha odstranit pravdu a dobro z našich životů, jejich zařazení na seznam zdrojů nenávisti, pramení ve skutečnosti ze zášti proti člověkem nestvořenému řádu. Tato smrtonosná strategie se maskuje humanisticky vyhlížející hate-free agendou, která se skrytě napájí z neodstranitelné atraktivity těchto odvěkých kvalit lidského myšlení a jednání. Pranýřovaná pravda je v ní převlečena do těžkého hávu korektnosti a odsuzované dobro do stále přešívaného fraku dobové přijatelnosti.

Sebevědomí korektoři myšlení sestrojili sofistikovanou past, do níž nakladli návnady společenského úspěchu a uznání a není zrovna málo těch, kdo pro tato lákadla opustili skutečnou svobodu myšlení. Zodpovědnost za něj přenechali samozvaným dozorcům nad jeho nadekretovaným užíváním.

Tato kniha vyjadřuje odpor k tyranii korektnosti. Dává konkrétní návod, jak získat myšlenkovou imunitu proti mainstreamovým ideovým šablonám i proti všestranné destruktivní působnosti levicově-liberálních ideologů.“