Proč Vám tedy vlastně píši a proč mi na tom záleží. Vzpomínám si na jeden malinkatý klub na koleji vysoké školy v Pardubicích. To bylo město vlídné k hrdinům své doby, na rozdíl od sousedního Hradce Králové. V Pardubicích jsem viděl naposledy Hutku, než zmizel v dálavě, co dva měsíce tam koncertovali Merta či Janota, i když jinde měli dveře zavřené. Prostě se tam sešla nějaká osvícenější sorta úředníků. Snad byli sečtělejší, snad si říkali, že pod bolševickým stínem krajského soudruha tajemníka Tesaře bude víc tma. Zkrátka a dobře nevím o jediném muzikantovi, který by v Pardubicích narazil na nějaký opravdu vážný problém (jako třeba Mišík v Hradci, Schelinger v Chrudimi a mnozí jiní mnohde jinde).
Nu a jednou se malebným renesančním městem Pardubice roznesla šeptanda, že prý u chemiků na koleji bude hrát nějaký Nohavica z Ostravy, co ho nikdo moc nezná, akorát že píše texty pro Rottrovou, a to zas u folkařů velké terno neznamenalo. Nu a prý že ten Nohavica je moc dobrý, i když jiný, než všichni ti, co jsme doposud znali.
Přiznám se, že jsem do toho sálku vyrazil bez velkých představ a očekávání. Konec konců, svět se už tehdy dělil – třeba na Mertovce a Hutkovce. Já patřil spíš k těm prvním, Mertovo zaumné vyjadřování se mi jevilo býti krasodušným, a tím pádem i jaksi chytřejším, než Hutkovo kostrbaté, z lidové poesie vycházející veršotepání. Možná bylo všechno jinak, ale kdo to dnes rozhodne, a proč taky.
Útěchou i jakýmsi alibi mně – hloupému ortodoxovi - byla příznivá skutečnost, že jsem na ten Váš koncert šel vlastně jen jako doprovod dívky, o kterou jsem usiloval; nu, dneska s ní žiju už pětatřicet let, a vlastně tak trochu i Vaší vinou. Ten koncert byl totiž tak krásný – ve své prostotě a nepředstíravosti. Po šlonzku laskavý jak šmirglpapír, nezkrocený jako divoké koně podle Vysockého. Zpíval jste Kejklíře a sám jste byl kejklířem. Žongloval jste rozevřenými dušemi svých posluchačů – spíše následovníků na cestě k upřímnosti. Nehledal jste slova složitá, ale pravdivá. Poesie si sama přes vás nacházela cestu, nemusel jste ji přibrušovat, hoblovat a olepovat flitry a fangličkami.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV