Vážený pane Kingu,
když jste před víc než pěti lety oznámil, že Vaše rozhovory, jež profilovaly televizní stanici CNN už od roku 1985, končí, český novinář Karel Hvížďala podotkl, že „s Larry Kingem v televizní žurnalistice definitivně odchází ve Spojených státech i závoj minulého století: nezávislá a politicky neutrální televize.“
Jsem přesvědčen, a těch mezitím uběhnuvších pět let mi dává za pravdu, že s Vámi odešlo mnohem víc. Totiž celé 20. století mediálního vývoje. Odešla, nebo se k odchodu ubrala televize jako dominantní médium. Éra, kdy jména Larry King či Oprah Winfrey měla stejnou nebo i vyšší veřejnou autoritu než američtí presidenti. Proč? Protože jim bylo důvěřováno. Vy sám jste byl právem považován za spravedlivého tazatele, který nehraje podle ničích (politických ani jiných) not, a který navíc umí vytvořit ve studiu takovou atmosféru, aby se zpovídaný cítil dobře a řekl na sebe i věci, které by v ovzduší nepřátelském zaručeně tajil.
Jak připomenul i Hvížďala, „kritici Larry Kingovi vyčítali, že do jeho pořadů chodí všichni rádi, protože nikdy nikomu nepoložil skutečně kritické otázky.“ Vy jste na to odpovídal: „Nevěřím tomu, že s ostrou konfrontací člověk něčeho dosáhne, že se od svých hostů něco skutečně nového dozví. Já se chci od hostů něco dozvědět a ne se sám profilovat. To dělají převážně mladí kolegové, jsou agresivní a dokonce na své hosty i řvou.“

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV