Název Deep Throat nesl pornografický film z roku 1972, který prolomil do té doby obvyklé formální šablony platné pro tento žánr – obsahoval relativně propracovaný dějový scénář, samotná kopulace postav nebyla jediným prvkem díla, ale jakousi pravidelnou estetickou tečkou za každou peripetií. Film pořídli jeho tvůrci za nějakých 25 tisíc dolarů, ale jeho výnos byl podstatně vyšší – víc než půl miliardy. Tomu se také může říkat s trochou ironie „americký sen“.

Byl to patrně také tento dobově frekventovaný opus, který posloužil jako inspirace pro Marka Felta, zástupce ředitele FBI, který odstartoval touž dobou, přesně před 45 roky, docela jiné drama. Právě jím dodávané informace umožnily redaktorům deníku The Washington Post Carlu Bernsteinovi a Bobu Woodwardovi rozjet aféru, která stála u historicky prvního a zatím posledního dokonaného impeachmentu, tedy vynuceného odstoupení presidenta USA.

Pro historické připomenutí - první impeachment byl vykonstruován vůči Lincolnovu nástupci Andrewu Johnsonovi  roku 1868  (šlo tehdy o finální dějství vlivového přetlačování konfederalistů a unionistů krátce po skončení občanské války (1861-65). Vůči Johnsonovi nebyl ani nalezen a dokonce ani vymyšlen žádný zákonný důvod, proč jej z funkce prezidenta odstranit, a přece díky dobové atmosféře zvítězil v té při o jediný hlas, patřící navíc „jižanovi“, senátorovi Edmundu Rossovi.

Jiný impeachment si ještě pamatujeme. Měl odpudivou podobu zalhaného spermatu Billa Clintona na prádle stážistky Lewinské, a jak trapně začal, tak trapně dlouho se táhl – až neméně trapně zmizel do ztracena. To už však nebyla ani politická strkaná, jen upocená postmoderní fackovačka na pavlači Bílého domu.