Pojistné za neplacené volno

25.05.2015 11:22

Požádal jsem zaměstnavatele o neplacené volno kvůli své plánované delší cestě po Jižní Americe. Jak to bude s platbou zdravotního pojištění? Musím ho platit sám jako osoba bez zdanitelných příjmů?

Pojistné za neplacené volno
Foto: Hans Štembera
Popisek: Budova ústředí VZP v bývalém hotelu Flora

Po dobu neplaceného volna jste nadále zaměstnancem a zdravotní pojištění za zaměstnance je vždy hrazeno prostřednictvím zaměstnavatele. Pojistné hradí z jedné třetiny zaměstnanec (to je to, co se mu strhává z platu) a ze dvou třetin zaměstnavatel; v některých případech však zákon stanoví odlišný postup – viz dále. Novinkou platnou od začátku roku 2015 je, že se za dny pracovního volna bez náhrady příjmu nepřipočítává poměrná část minimální mzdy.

A kolik bude činit pojistné za dobu neplaceného volna? Vyměřovacím základem pro pojistné zaměstnance je úhrn příjmů ze závislé činnosti, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. To by teoreticky znamenalo, že se neplatí pojistné za dobu pracovního volna, kdy zaměstnanec žádný příjem nemá. Zároveň ale podle zákona platí, že pojistné musí být odvedeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, pokud pro zaměstnance povinné minimum platí. Neplatí např. pro zaměstnance, který je zároveň poživatelem důchodu a pojistné za něj platí i stát.

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance za celý kalendářní měsíc je od 1. 1. 2015 minimální mzda ve výši 9 200 Kč; pojistné činí 13,5 % z něj. Za celé měsíce neplaceného volna musí být tedy za zaměstnance odvedeno pojistné na zdravotní pojištění ve výši 1 242 Kč (částku hradí pouze zaměstnanec). Praktickou stránku věci u dlouhodobějšího neplaceného volna (tedy z čeho vezme zaměstnavatel příslušný obnos, když nebudete mít třeba několik měsíců žádný příjem) si budete muset dohodnout se zaměstnavatelem.

Bude-li trvat pracovní volno pouze po část měsíce a příjem ve zbývající části měsíce dosáhne částky minimálního vyměřovacího základu, bude pojistné uhrazeno pouze z dosaženého příjmu. Pokud by byl dosažený příjem nižší než 9 200 Kč, musí být zaplaceno pojistné z dosaženého příjmu (podílí se zaměstnavatel i zaměstnanec) plus pojistné vypočtené z rozdílu minimálního a skutečného vyměřovacího základu (hradí pouze zaměstnanec – viz § 3 odst. 10 zákona č. 592/1992 Sb.: pokud je vyměřovací základ zaměstnance nižší než minimální vyměřovací základ, je zaměstnanec povinen doplatit zdravotní pojišťovně prostřednictvím svého zaměstnavatele pojistné ve výši 13,5 % z rozdílu těchto základů).

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

migranti

Dobrý den, prohlášení Nerudové o migrantech jsem taky nepobral. Ale můj dotaz zní, zda se ví, kolik je v ČR aktuálně migrantů? A co si myslíte o migrantech z Ukrajiny? Máme je přijímat?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zdeněk Žák: Problémy Ústeckého kraje mi nejsou a ani nemohou být lhostejné

10:49 Zdeněk Žák: Problémy Ústeckého kraje mi nejsou a ani nemohou být lhostejné

Jsou totiž stejně jako kdekoliv jinde v naší vlasti výhradně důsledkem nekompetentní správy věcí veř…