Politolog Robejšek: Titánské vize a bída obyčejných lidí

21.05.2014 10:08 | Zprávy

O naivní víře v civilizační účinky EU, centralizačních tendencích, jež destabilizují Evropu, nebezpečí elitářské politiky i bezhlavé globalizace, českých i evropských politicích bez vize s Petrem Robejškem, politologem a poradcem, jenž proslul přesnými předpověďmi o konci komunismu či problémech eura.

Politolog Robejšek: Titánské vize a bída obyčejných lidí
Foto: CEVRO Institut
Popisek: Petr Robejšek a Josef Šíma CEVRO

Česká republika je již deset let členem Evropské unie. Vzpomínáte si, jaké pocity jste tehdy měl, když jste se díval na oslavující české obyvatelstvo  a poslouchal oslavné projevy politické reprezentace?

Svůj soukromý triumfální pocit jsem si odbyl v roce 1989. V roce 2004 jsem měl pro radost našich lidí velké pochopení. Zároveň jsem si byl jistý a projevil jsem to i v mých článcích a mediálních vystoupeních, že dojde k vystřízlivění. Tento „Obamův efekt“ je velmi rozšířený, ale chápu, že průměrný občan nemá povinnost rozumět ekonomickým a politickým procesům. Od politiků je člověk zvyklý na ledacos, ale zarazila mě reakce odborné publicistiky. Nekritické vidění poměrů v EU by se ještě dalo pochopit nedokonalou znalostí reálií. Ale představa o tom, že tato organizace bude českou společnost ve všech ohledech „civilizovat“ byla prostě naivní.

Málokdo si již dnes vzpomene na vládní kampaň před referendem o vstupu. Pamatujete na televizní spoty v nichž šťastný řecký podnikatel nebo španělský zemědělec lákali na pozitiva členství? Jak se díváte na schopnost vlády objektivně informovat o kladech a záporech EU jako takové, ať již v politicky zjitřené době debat o vstupu nebo - koneckonců - dnes při debatách o vnitrounijních reformách.

Neznám vládu, která by se snažila objektivně informovat o čemkoliv. To se téměř vylučuje z podstaty politické činnosti. Navíc politik, který chce s veřejností opravdu komunikovat musí mít nejprve sám zájem se dozvědět, dále schopnost porozumět významu jednotlivých událostí (to platí zejména pro současné vnitrounijní reformy), snahu co nejobjektivněji informovat (sic) a v neposlední řadě i schopnost sdělovat lidem složité pravdy srozumitelnou řečí. To je celá řada podmínek, které splňuje pouze velmi málo politických aktérů. Ale i veřejnost musí mít zájem o to, skutečně se dozvědět, co se v politice a v ekonomice děje. Ani v tomto ohledu nebyla situace tehdy (a mám dojem, že není ani teď) právě optimální.  

Členství přínosem, ale budoucnost nejistá

Existovala (či existuje) alternativa k členství ČR v EU? Nebo - navzdory všem problémům s Unií a měnovou unií obzvlášť je v našem zájmu tvořit proreformní koalice a měnit zevnitř?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

autor: prof. Josef Šíma, Ph.D.

Zdravé školní jídelny a kvalitní výživa od útlého věku

Jsem jedině pro, ale uvědomujete si, že právě zdravou stranu si čím dál víc lidí nemůže dovolit? Vždyť už teď řada rodičů nemá ani peníze na školní obědy, a jestli by byli kvalitnější, což jsem pro, asi by byli i dražší, a tím pádem na ně nebude mít ještě víc lidí. Nebo máte snad řešení? Jaké?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Lukáš Kovanda: České veřejné rozpočty lze vyrovnat jedním tahem pera

10:59 Lukáš Kovanda: České veřejné rozpočty lze vyrovnat jedním tahem pera

Komentář k návrhu státního rozpočtu na rok 2026.