Politolog Robejšek: Titánské vize a bída obyčejných lidí

21.05.2014 10:08 | Zprávy

O naivní víře v civilizační účinky EU, centralizačních tendencích, jež destabilizují Evropu, nebezpečí elitářské politiky i bezhlavé globalizace, českých i evropských politicích bez vize s Petrem Robejškem, politologem a poradcem, jenž proslul přesnými předpověďmi o konci komunismu či problémech eura.

Politolog Robejšek: Titánské vize a bída obyčejných lidí
Foto: CEVRO Institut
Popisek: Petr Robejšek a Josef Šíma CEVRO

Česká republika je již deset let členem Evropské unie. Vzpomínáte si, jaké pocity jste tehdy měl, když jste se díval na oslavující české obyvatelstvo  a poslouchal oslavné projevy politické reprezentace?

Svůj soukromý triumfální pocit jsem si odbyl v roce 1989. V roce 2004 jsem měl pro radost našich lidí velké pochopení. Zároveň jsem si byl jistý a projevil jsem to i v mých článcích a mediálních vystoupeních, že dojde k vystřízlivění. Tento „Obamův efekt“ je velmi rozšířený, ale chápu, že průměrný občan nemá povinnost rozumět ekonomickým a politickým procesům. Od politiků je člověk zvyklý na ledacos, ale zarazila mě reakce odborné publicistiky. Nekritické vidění poměrů v EU by se ještě dalo pochopit nedokonalou znalostí reálií. Ale představa o tom, že tato organizace bude českou společnost ve všech ohledech „civilizovat“ byla prostě naivní.

Málokdo si již dnes vzpomene na vládní kampaň před referendem o vstupu. Pamatujete na televizní spoty v nichž šťastný řecký podnikatel nebo španělský zemědělec lákali na pozitiva členství? Jak se díváte na schopnost vlády objektivně informovat o kladech a záporech EU jako takové, ať již v politicky zjitřené době debat o vstupu nebo - koneckonců - dnes při debatách o vnitrounijních reformách.

Neznám vládu, která by se snažila objektivně informovat o čemkoliv. To se téměř vylučuje z podstaty politické činnosti. Navíc politik, který chce s veřejností opravdu komunikovat musí mít nejprve sám zájem se dozvědět, dále schopnost porozumět významu jednotlivých událostí (to platí zejména pro současné vnitrounijní reformy), snahu co nejobjektivněji informovat (sic) a v neposlední řadě i schopnost sdělovat lidem složité pravdy srozumitelnou řečí. To je celá řada podmínek, které splňuje pouze velmi málo politických aktérů. Ale i veřejnost musí mít zájem o to, skutečně se dozvědět, co se v politice a v ekonomice děje. Ani v tomto ohledu nebyla situace tehdy (a mám dojem, že není ani teď) právě optimální.  

Členství přínosem, ale budoucnost nejistá

Existovala (či existuje) alternativa k členství ČR v EU? Nebo - navzdory všem problémům s Unií a měnovou unií obzvlášť je v našem zájmu tvořit proreformní koalice a měnit zevnitř?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: prof. Josef Šíma, Ph.D.

Michal Ratiborský byl položen dotaz

Co se s těmi penězi stalo?

,,Téměř půl miliardy korun, které měly být určeny na obnovu a pomoc postiženým obcím, nebyly proplaceny." To tvrdíte vy a uvádíte, že peníze zůstaly jen na papíře. Jak je to možné? A opravdu zůstaly jen na papíře nebo je vláda použila na něco jiného? Bych se ani nedivili, kdyby je dala na pomoc Ukra...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Zbyněk Fiala: Rumunský festival demokracie

15:49 Zbyněk Fiala: Rumunský festival demokracie

V neděli v Rumunsku probíhal už druhý pokus o volbu prezidenta republiky, protože zmatení voliči v p…