Právník Kubíček: Banky jsou jen obchodníci s fikcí, že všechny peníze skutečně mají

22.03.2013 9:00

Na internetu se objevují výzvy k tomu, aby lidé vybrali z bank své vklady. Jako důvod k tomu je uváděná hrozba masivních hackerských útoků, ale také vyostřená situace na Kypru a dalších zemích Evropy. Pokud by veřejnost tyto výzvy uposlechla, spustilo by to velmi nebezpečný dominový efekt, a tak se zákonitě nabízí otázka, zda výzva není šířením poplašné zprávy. Kompletní pohled na věc poskytl ParlamentnímListům.cz advokát Kolja Kubíček.

Právník Kubíček: Banky jsou jen obchodníci s fikcí, že všechny peníze skutečně mají
Foto: hns
Popisek: Kolja Kubíček, koláž

U nás v této oblasti - tedy trestného činu šíření poplašné zprávy - prakticky neexistuje judikatura (rozhodnutí vyšších soudů týkajících se tohoto trestného činu), která by se týkala této problematiky. Je jen jedno rozhodnutí z roku 1997, a v něm šlo o poměrně bezvýznamnou věc - hlášení bomby ve škole. Jinak jsou rozhodnutí jen prvorepubliková, a ta mají trochu jiný charakter. Tedy nelze poukazovat na to, že třeba Nejvyšší soud ČR nějak v podobné věci rozhodoval a projevil nějaký právní názor na to, co je či není šířením poplašné zprávy. Ale ten paragraf je docela jasný, v základní formě i v tzv. kvalifikované skutkové podstatě - tedy v tom, co je uvedeno v dalších odstavcích. Kdyby se jednalo o nepravdivou zprávu a kdyby došlo ke škodě velkého rozsahu (5 a více milionů korun) - byl by pachatel ohrožen trestem až 8 let vězení.

Problém je ale v tom, že ta zpráva, o které zde hovoříme, není jednoznačně nepravdivá. Za nepravdivou poplašnou zprávu by bylo možno třeba označit zprávu, že vybouchl Temelín a že se z něj šíří záření, ačkoliv by to bylo smyšlené. Stejně tak by bylo možno za poplašnou zprávu označit někdejší výbuch atomové bomby v ČR uvedený v TV - jako vtip (skupinou Ztohoven). Poplašnou zprávou by bylo i tvrzení, že například:  „v příštím týdnu banky v ČR zastaví vyplácení jakýchkoliv uložených vkladů že je už o tom rozhodnuto“ - a podobně.

Když ale někdo řekne, že uložené vklady v bankách jsou nejisté a že o ně vkladatelé za určitých okolností mohou přijít - tak to není poplašná zpráva, neboť je to pravda. Argument o pojištění vkladů do výše 100 000,- Euro je irelevantní, neboť zhroutí-li se banky, zhroutí se okamžitě i pojišťovny  a nebude z čeho něco vyplácet. Anebo by se mohlo stát, že stát vytiskne peníze, které nebudou mít žádnou - nebo nepatrnou cenu - rozhodně ne tu, kterou měly ty uložené.

Problém spočívá ve dvou zásadních věcech :

1) současné  peníze jsou jen symbolem nějaké hodnoty - domluvené a uznávané hodnoty -- samy o sobě žádnou hodnotu nemají, pokud jsou papírové a natož tehdy, pokud jsou jen virtuální v elektronickém záznamu. Hodnotu měly jen peníze kovové, pokud byly z cenného kovu - tedy měly hodnotu toho kovu.

2) současné banky nemají rezervy ve zlatě ani jiných hodnotách, které by odpovídaly u nich uloženým  „ smyšleným“ penězům. Rezervy bank - protihodnota uložených peněz - se pohybuje jen v odhadnuté výši ca 12 procent – což je povinná reserva, kterou banka musí uložit České národní banky. Bývala byla jen 2 procenta, současný stav nevím - ale nebude jistě vyšší než 3,1 procent.

Z toho vyplývá - pokud si půjde více jak 10 procent střadatelů vybrat do bank své peníze, tak se banky položí. Dokonce odhaduji, že by stačilo jen výrazně menší procento střadatelů, pokud by si vybrali najednou více jak 5 procent toho, co celkem má banka od střadatelů uloženo.

Ale upozorňuji, že i dnes ještě existují soukromé bankovní domy, které mají krytí na 100 % uložených vkladů u nich. Ale i ty vydají střadatelům jen peníze v papírové formě a v hodnotě, jakou budou mít v okamžiku vydání. Tedy i třeba znehodnocené tím, že se celý systém položí.

Celý bankovní systém v současnosti, jak v Evropě tak i v USA, je vytvořen na fikci, že peníze JSOU a na fikci, že PŘEDSTAVUJÍ NĚJAKOU HODNOTU. To znamená, že mohou fungovat jen na podkladě víry v jejich schopnost mít vaše peníze a uchovávat je pro vás. Proto je ta důvěra v banky tak důležitá. Nebude-li důvěra střadatelů - banky se položí, protože kromě té důvěry žádné peníze (nebo téměř žádné) nemají. Banky – tak, jak jsou v současné době koncipovány - jsou jen obchodníci s fikcí hodnoty něčeho, co ve skutečnosti neexistuje. Problém je, že si to lidé neuvědomují a ani o tom nepřemýšlejí. Až o tom začnou přemýšlet a případně i nějak konat, tak už může být pozdě, protože přijdou o všechny své úspory - nebo o jejich hodnotu.

A jaké je tedy řešení?  Mít své úspory v trvalých a nezničitelných, nebo obtížně zničitelných hodnotách. Za ty se považuje zlato, a povětšinou i nemovitosti, nebo jiné věci trvalé hodnoty. A úspory v penězích jen do výše, kterou můžeme při ztrátě oželet.

Ptejte se politiků, ptejte se Vašich volených zastupitelů, pište, co Vám osobně vadí. Registrujte se na našem serveru ZDE.

 

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Kolja Kubíček

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

14:55 Karel Sýs: Sbohem, náš krásný plameni…

Když Zdeněk Mahler v roce 2011 přebíral Cenu Unie českých spisovatelů za celoživotní dílo, nebylo je…