Dost jsem záviděl sedlákovi panu Valdmanovi ze Šumavy, u kterého jsem seděl v kuchyni nedlouho po takové změně času. Všiml jsem si, že mu hodiny běží ještě podle toho starého a upozornil jsem jej na to.
Podíval se na mě jako na naprostého ignoranta a odpověděl: „A vy si myslíte, že ta kráva, když dostane nažrat o hodinu později, pochopí, že je to kvůli změně času?“ Panu Valdmanovi běžel zkrátka čas po celý rok stejně, i když, pravda, on si to mohl kvůli svému stylu života dovolit.
První myšlenka na lepší využití dne se objevila už koncem 18. století, kdy Benjamin Franklin trochu ironicky navrhoval, aby lidé vstávali i chodili spát dřív, aby lépe využili denní světlo. Poprvé byl letní čas – tak jak ho známe dnes – zaveden v některých evropských zemích, včetně těch českých, v roce 1916, pak myšlenka na nějakou dobu zapadla.
Každoroční letní čas byl v Československu zaveden v roce 1979 a od roku 1996 je ještě o jeden měsíc delší. Tuhle změnu zavedli v celé Evropské unii, takže se přizpůsobila i Česká republika. Cílem letního času byla především úspora elektrické energie, která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení. A snaha byla taky o rozložení energetických špiček ráno a večer.
Před lety jsem pravidelně při každé změně času natáčel na Ústředním energetickém dispečinku o jejích přínosech. Jeho ředitel odhadl možné úspory, přičemž na slovu odhad si dal velmi záležet a pohovořil o výhodách rozložení energetické špičky. A protože pocházel ze Slovenska, po natáčení vždy nastal obřad zvaný 3 D: domácí uzené, domácí okurky a domácí slivovička. Při této kombinaci vždy dodával: „Ty úspory stejně nikdo nespočítá, pokud vůbec nějaké jsou.“
A taky dnešní energetici mu dávají zapravdu. V létě nemá letní čas na spotřebu elektřiny vliv, protože vidět je dlouho tak jako tak. Asi jednoprocentní úspora se dostavuje v září, ovšem další měsíc už přináší ztráty, které úsporu vynulují. V Rakousku si dokonce myslí, že dnes letní čas celkovou spotřebu energií dokonce zvyšuje, protože řidiči jezdí do pozdnějších večerních hodin. A realitou jsou i zdravotní potíže mnoha lidí a statisticky doložený vyšší počet dopravních nehod, který následuje po každé změně času.
Inu zdá se, že její přednosti z doby před celým stoletím vzaly s nástupem moderního způsobu života za své, zatímco negativa přetrvávají. Ale zrušit letní čas není vůbec jednoduché, protože ho řídí jako skoro vše až z Bruselu. Přesto se o jeho likvidaci chce pokusit evropská občanská iniciativa „Pouze jeden čas“. Ke svému cíli potřebuje maličkost: celý milión podpisů nejméně ze sedmi zemí Unie, z toho aspoň 16.500 pokud by v sedmičce bylo i Česko.
Tedy ne, že by se nám nějaké úspory energií nehodily. Pokud jde o hospodaření s nimi – tedy o energetickou náročnost – je Česká republika mezi zeměmi Evropské unie čtvrtá nejhorší. Ty časy, kdy československý takzvaný palivo-energetický komplex spotřeboval 40 % z celkem vyrobené energie sám pro svůj chod, jsou sice už dávno pryč, ale naše hospodaření s energiemi se Evropské komisi stále nelíbí.
Navrhuje jeho zlepšení celkově až o 30 % a to něco stojí. Vláda zatím nemá jasno, pokud jde o počítání přímého pozitivního efektu investic do energetické účinnosti pro celou českou ekonomiku, ale já mám jasno, že letním časem to rozhodně nevyhrajeme.
Přemysl Čech vám přeje vlídný den!
Komentář zazněl v pořadu Českého rozhlasu Plus Názory a argumenty Publikováno se souhlasem vydavatele.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz