Dost jsem záviděl sedlákovi panu Valdmanovi ze Šumavy, u kterého jsem seděl v kuchyni nedlouho po takové změně času. Všiml jsem si, že mu hodiny běží ještě podle toho starého a upozornil jsem jej na to.
Podíval se na mě jako na naprostého ignoranta a odpověděl: „A vy si myslíte, že ta kráva, když dostane nažrat o hodinu později, pochopí, že je to kvůli změně času?“ Panu Valdmanovi běžel zkrátka čas po celý rok stejně, i když, pravda, on si to mohl kvůli svému stylu života dovolit.
První myšlenka na lepší využití dne se objevila už koncem 18. století, kdy Benjamin Franklin trochu ironicky navrhoval, aby lidé vstávali i chodili spát dřív, aby lépe využili denní světlo. Poprvé byl letní čas – tak jak ho známe dnes – zaveden v některých evropských zemích, včetně těch českých, v roce 1916, pak myšlenka na nějakou dobu zapadla.
Každoroční letní čas byl v Československu zaveden v roce 1979 a od roku 1996 je ještě o jeden měsíc delší. Tuhle změnu zavedli v celé Evropské unii, takže se přizpůsobila i Česká republika. Cílem letního času byla především úspora elektrické energie, která by byla jinak potřeba pro večerní osvětlení. A snaha byla taky o rozložení energetických špiček ráno a večer.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: rozhlas.cz