Přemysl Votava: Kam zmizely ty zlaté české ruce?

20.07.2021 20:37 | Komentář

Naši předkové oplývali šikovností, umem. Po staletí se tradovalo, zlaté české ruce, řemeslo mělo zlaté dno. Ti starší si to pamatují, ještě před lety jsme uměli opravit vrata do garáže, vyměnit pneumatiku u auta… Tedy řemeslná zručnost, šikovnost, ale i tradice po předcích. Řemeslo i půda se dědily. Rodinné firmy se budovaly po staletí.

Přemysl Votava: Kam zmizely ty zlaté české ruce?
Foto: Archiv autora
Popisek: Přemysl Votava

Česká zručnost a podnikavost po staletí vládla Evropě, světu, budila úctu i závist. Světoznámé značky Škoda, Baťa, ČKD, Jawa, Tatra, Avia… dobývaly svět. Vyváželi jsme cukrovary, pivovary, cementárny, elektrárny, rafinérie i zbraně. Naši řemeslníci byli známi po celém světě. Český průmysl, to byly železárny, ocelárny, zbrojovky, automobilky, ale i tramvaje, lokomotivy, naftové motory… Říkalo se o nás v době monarchie, že jsme kovárnou Evropy. Česká podnikavost dobývala svět. A my jsme na to byli patřičně hrdí! I v době „předlistopadové“ jsme si dokázali poradit. Nebyl v obci autoservis, byl ale šikovný soused a druhý soused byl elektrikář nebo zedník, a tak to bylo se vším.

Politické změny po roce 1989 přinesly zásadní změnu ekonomické orientace. Český export, navázaný na tradiční východní trhy, se rozpadl nebo byl záměrně zeslaben. Místo českých značek východní trhy ovládla západní konkurence. Pod rypadly buldozerů zmizely tradiční české značky. Místo cukrovky vyrostly podle dálnic obří montovny, velkosklady. Místo práce pro zručné řemeslníky se nabízela práce pro skladníky. Po dálnicích, jak divoká řeka, se valí kamiony z celého světa, jsme velkoskladem Evropy. Ta poloha Česka a nízké mzdy se přímo nabízí. Mzdy jsou hluboko pod mzdou zaměstnanců starých zemí EU. Řemeslo se stalo téměř odpudivým. Učiliště zejí prázdnotou…

A tak se nedivme, že pro řemeslníky, zedníky, za prodavačkami, zdravotními sestrami jezdíme na Ukrajinu. Západní a střední Evropa vyzobává ukrajinskou či pobaltskou ekonomiku. Probíhá stěhování národů. Od nás odchází za lepšími podmínkami naši lékaři, strojaři, převážně mladí vysokoškolsky vzdělaní lidé. Střední a vysoké školy sice chrlí tisíce studentů, ale často bez skutečných potřeb české ekonomiky. Technické obory, tedy pilíře naší ekonomiky, jsou na okraji zájmu státu i samotných studentů. Na umělecké školy jsou fronty…

Anketa

Co je problémem romského etnika v ČR?

hlasovalo: 12797 lidí

I náš venkov se změnil, to „bílé zlato“, cukrovka, mizí z našich polí. Mizí i další tradiční obory, stáváme se stále více závislými na dovozu. Dovážíme i brambory, květák, švestky, vepřové… Svazují nás kvóty EU, které omezují jak zemědělskou, tak i živočišnou produkci. Česká vesnice ztrácí své poslední pracovní příležitosti, lidé se stěhují za prací do měst. Ráz české krajiny i vesnic se mění, mizí orná půda, ubývá života, přibývá betonu.

Před několika lety proběhla v médiích, na druhé či třetí straně novin, zpráva o rozprodeji zlatých rezerv státu. Prodej byl hluboko pod cenou. V době německé okupace bylo toto zlato ukradeno, jeho poválečný návrat do vlastnictví státu stál tehdejší vládu mnoho úsilí. V majetku státu dnes místo zlata zůstávají jen „papírky“, které se v minulosti staly často zcela bezcennými. Nedávno ČNB nakoupila jen zlomek tohoto zlata, samozřejmě za zcela jinou cenu! Podivný obchod našich novodobých bankéřů!

Jak říkávaly naše babičky: „Pamatujte si děti, rodinné stříbro ani zlato se neprodává.“

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: PV

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

Důchodová reforma

Tvrdíte, o důchodové reformě jednáte i s laickou veřejností. Jak? Kde? Jsem si ničeho takového nevšiml. A myslíte, že má smysl schvalovat něco, na čem se aspoň z větší části neshodnete s opozicí? K čemu reforma, kterou jiná vláda zase zruší, což už se stalo? Nebylo třeba chybou, že jste s opozicí ne...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 353. Jak ulovit štiku dlouhou jako stehno antické bohyně

16:59 Petr Žantovský: Jak jsem potkal knihy – díl 353. Jak ulovit štiku dlouhou jako stehno antické bohyně

Petr Žantovský ve svém pravidelném „Jak jsem potkal knihy“ tentokrát vybral pro májové čtení báseň o…