Některé členské státy za pomoci policie i armády čelí téměř bezúspěšně tlaku migrantů na svých hranicích. Obnovují se zátarasy, hraniční ploty. Migranti útočí na hraniční překážky, bezpečnostní složky brání hranice. V konečném výsledku a jako celek však unie prohrává tento zápas o budoucí tvář Evropy.

Česká republika čelí diktátu Bruselu, kterým unie určuje počty migrantů pro jednotlivé státy členské státy. Tímto nátlakem se unijní špičky hodlají zbavit zodpovědnosti za následky svého přístupu k vnitropolitické situaci v arabském světě, který stojí za dnešní migrační situací. Byla to tedy unie a v první řadě Francie, Velká Británie a další, jichž politici se připojili nebo nic neudělali, která vyvolala tuto migrační vlnu do Evropy.

V důsledku migrační vlnu z muslimského světa, zapomíná Evropa na miliony běženců, migrantů z neklidné Ukrajiny, tedy také ze státu zmítaného občanskou válkou. V tomto konfliktu vedle mnoha tisícových obětí, zničených měst, vesnic, přichází zprávy o propadu ekonomiky, k nárůstu nezaměstnanosti.