Stojíme zase v pozoru před vrchností, zase žmouláme čepici, abychom si něco vyprosili. I ten drobeček, který spadne z jejich stolu, nám udělá radost. Před staletími to byla Vídeň, dnes je to EU, která nám diktuje.

Jak se ukazuje, byli jsme spíše těmi naivními prosťáčky, protože i po letech členství v EU naše výdělky jsou stále směšné v porovnání s těmi „západními“. Nedokážeme pochopit, že to v miliardách zadlužené Řecko, je v příjmech občanů daleko před námi, obdobně jako Portugalsko, Španělsko… Klademe si otázku, kde se stala chyba? Přitom slyšíme, že české ekonomice se dlouhodobě daří. Naše zahraniční obchodní bilance je vysoce aktivní. Na západní trhy směřuje téměř 80 % exportu, z toho do Německa přes 30 %. Máme nejnižší nezaměstnanost v EU... Makáme ve dne i v noci, jsme ochotni dělat v sobotu, neděli, děláme na tři směny. To vše za žebrácké mzdy.