I. světová válka byla pro Německo a Rakousko–Uhersko už nekonečná. Vilémovské Německo potřebovalo odlehčit východní frontě. Vsadilo na Lenina, ten nabízel to, co lid chtěl slyšet, „chleba a mír“. O množství peněz, které putovaly přes Švédsko do Moskvy bylo napsáno mnoho. Podle amerického historika R. Pipese, šlo o částku 50milionů marek ve zlatě, tedy 9 tun zlata. Německému štábu se to bohatě vyplatilo a tak výstřelem z Aurory začala říjnová revoluce. Německý císař Vilém II. jásal. Po rozpadu ruské fronty, byl v březnu 1918 z podnětu Lenina, podepsán Brest-litevský mír. Rusko přijalo tvrdé podmínky, vč. velkých územních ztrát, Ukrajiny, Finska, Pobaltských států, Polska, ztratilo 50mil obyvatel. Historie této německé angažovanosti, je už skoro zapomenutá, politici, ani historici, se nehlásí k této tajemstvími opředené události z doby I.světové války.

Ruskými městy dnes pochodují demonstranti, převážně mladí lidé, studenti. Jsou dobře oblečení, usměvaví, vzdělaní, studující v cizině, užívají si svého mládí, na rozdíl od svých dědů nepoznali válku, ani bídu... Mládí bylo vždy revoluční. Pravda, na nepovolených demonstracích jich nejsou statisíce, jako nedávno před americkým Kongresem, nebo před rokem v Katalánsku či v Paříži, přesto vyvolávají velké naděje u EU, NATO. Organizované demonstrace, navíc v době coronavirové epidemie, mají destabilizovat Rusko, vyvolat napětí ve společnosti.