Důvody, proč se podniky EET tolik brání, jsou takřka všude stejné. Podle majitelů stravovacích zařízení anebo jejich provozních je EET příliš složité, obávají se přehnané finanční investice, ale také mají strach z rychlosti zavedení. Za největší problém považují nutnost pořídit si nové pokladny, aniž by měli čas se s jednotlivými řešeními seznámit, strach mají ze složitého ovládání a nutnosti proškolovat na něj veškerý personál. Pro celou řadu podniků je problémem také zajištění dostatečně kvalitního internetového připojení - 13,5 % z nich totiž nemá internet zaveden vůbec.

Informace k zavádění EET připadají podnikům příliš složité, málo důvěryhodné a nepřehledné - platí to i pro novou metodiku Ministerstva financí. Podniky přiznávají, že nejvíce pracují s ústními informacemi od kolegů z branže a známých, a s těmi, které slyší v médiích. Na základě toho mají dojem, že je Ministerstvo financí nedokázalo přesvědčit o žádné výhodě, kterou jim EET přinese. Pokud by tomu bylo naopak, byla by jejich motivace výrazně vyšší.