Psoriáza je chronické zánětlivé onemocnění, které se projevuje tvorbou začervenalých, olupujících se ložisek na pokožce celého těla. Tyto nevzhledné plaky doprovází nepříjemné svědění. U mnoha pacientů psoriáza nepostihuje jen kůži, ale také nehty a klouby. Přestože není nakažlivá, většina nemocných se setkává s diskriminací v různých sférách života.
Výsměch v práci
Každému druhému pacientovi s lupénkou zasahuje nemoc do pracovního života. Z této skupiny celkem 18 (v ČR 21) procent se obává, že ztratí svou práci, 14 (v ČR 15) procent dostává úkoly s omezeným kontaktem s ostatními, z 23 (v Česku 28) procent dotázaných si dělají kolegové v práci legraci a 38 (v ČR 44) procent se necítí plně produktivní kvůli neustálému svědění kůže.
Více než třetina respondentů (38 procent) s lupénkou také uvádí, že se v důsledku onemocnění potýká se zhoršeným psychickým stavem, zejména zažívají pocity deprese (24 procent) a úzkosti (25 procent). Propojení těla a duše je podle psychologů začarovaný kruh. „Stav kůže chronicky nemocného psoriatika může kolísat na základě aktuálního duševního stavu a pocitu životní spokojenosti. Stresové podněty a závažné situace se projevují na kůži a na druhé straně mohou změny na kůži zpětně velmi intenzivně působit na emoční prožívání nemocného a negativně ovlivnit jeho sociální fungování,“ uvádí klinická psycholožka PhDr. Alena Javůrková, Ph.D., vedoucí Oddělení klinické psychologie Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Rozchod kvůli kůži
Takřka polovina (43 procent) nemocných cítí, že psoriáza negativně ovlivňuje jejich partnerské vztahy. Z této části zažilo 37 % rozchod s partnerem kvůli nemoci, třetina se ve vztahu cítí méněcenně a polovina se kvůli lupénce vyhýbá sexuálním nebo intimním vztahům. Tabu je pro ně dokonce i randění, kterého se straní 26 (v ČR dokonce 32) procent nemocných, 40 procent nesnese myšlenku, že se někdo dotýká jejich kůže. V ČR bylo 55 procent z dotazovaných psoriatiků nezadaných.
Psoriáza postihuje dvě až tři procenta populace v zemích západní Evropy a ve Spojených státech. Prevalence kolísá v závislosti na geografické lokalitě. Nejvyšší výskyt je v severských zemích Evropy. Dělí se na dva typy. Typ I s obvykle závažnějším průběhem začíná před čtyřicátým rokem věku, tvoří dvě třetiny nemocných. Vznik má obvykle autoimunitní či dědičné příčiny. Průběh nemoci výrazně zhoršuje kromě stresu i kouření či alkohol.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
