Z jeho oznámení o výrazném snížení početních stavů armády vyplývá, že technika dostává přednost před živou silou. Do konce tohoto desetiletí se mají počty příslušníků armády postupně snížit o pětinu na osmdesát dva tisíc. Tedy nejméně za uplynulé století dvou světových válek.

Hammondova vize zvaná Armáda 2020 předpokládá, že Británie bude disponovat sice méně početnými, ale lépe vyzbrojenými expedičními silami schopnými rychlého nasazení v plném spektru úkolů intervence.

Pokud se naplní obranná smlouva Británie a Francie z 2. listopadu 2010, budou expediční sbory obou zemí vzájemně úzce spolupracovat. To vyváží skutečnost, že reakční síly Británie budou moci v zámoří nasadit maximálně jednu divizi.

Při déle trvajících misích, jako byla ta v Iráku nebo Afghánistánu, se pak spoléhá na rozšířené stavy záložáků, což je významná změna. Obecně zapadá do patrné neochoty evropských ozbrojených sil intervenovat v zahraničí pozemními jednotkami, jak jsme nyní vyděli v Libyi. Na druhou stranu ale trvá zájem o působení v mírových misích OSN.

Ministrem Hammondem nyní oznámené proměny ve strategii britské armády jsou součástí kompletního přehodnocení obrany Spojeného království z října 2010, které předpokládá celkové snížení obranných výdajů o osm procent ročně. Podobně jako u armády také snížení stavů sil letectva a námořnictva o dvacet až třicet procent.