Vezměme příklad Japonska. Tamní populace stárne rychleji, než kde jinde, na dovozu energií a surovin závisí více než kdo jiný a stát se tam suverénně zadlužuje nejvíce ze všech vyspělých zemí světa. Přesto odtud o nějakých dramatických scénářích neslýcháváme.

Měli bychom si Japonska všímat více, protože postupy této třetí největší ekonomiky světa nás mohou v mnohém ovlivnit, ale také poučit.

Kupříkladu pro průmyslový svět tak klíčová otázka energií. Nikde jsme dosud nezažili tak rychlé proměny ve způsobu výroby energií jako v Japonsku.

Po katastrofě zemětřesení a vlně cunami z 11. března 2011, které vyvolaly jadernou havárii v elektrárně Fukušima, Japonsko s pravidelnými ročními testy nerestartovalo už žádný z prověřovaných reaktorů. A to ani přesto, že Mezinárodní agentura pro atomovou energii je o bezpečnosti japonských reaktorů přesvědčena.

Vláda však kvůli odporu místních úřadů a veřejnosti dosud nepodlehla jaderné lobby a pokyn k obnově provozu reaktorů zatím nevydala. Japonsko tak během jediného roku k počátku května přišlo o třetinu kapacit výroby elektřiny, která pocházela z jádra.