Propagační akce neziskového sektoru, která měla za pomoci „nenávistných útoků sprejerů“ zpropagovat vládní projekt „Hate Free zone“ podle očekávání nemá žádný výstup. Policie ani za tři týdny od „útoků“ dosud nedokázala nikoho zadržet ani představit „pravicové extrémisty“ veřejnosti. Podezření, že šlo o předem naplánované provokace zorganizované „pražskou kavárnou“, se tak stává takřka jistotou.

„Záhadný“ projekt Hate Free

Všechno nasvědčuje tomu, že šlo o divadelně pojaté odstartování další fáze rozsáhlé operace, v níž jde o eliminaci všech politických protivníků a jejich vymazání z veřejného prostoru. Oficiálně se to maskuje cílem reagovat na nenávistné projevy vůči skupinám lidí, a to jak na internetu, tak v běžném životě.

Kampaň Hate Free má zjevně zastrašovací a přípravný charakter. Značkují si svoje teritorium jako psí komando: Není vyloučeno, že každý, kdo v budoucnu nebude mít ozdoben byt nebo obchod příznačnou růžovou značkou, bude potenciálně podezřelý.

Tento neomarxistický „pochod institucemi“ řízený a organizovaný „pražskou kavárnou“, trvá již řadu let, ale od nástupu Sobotkovy vlády nabyl přímo nevídaných rozměrů. Multikulturní chobotnice postupně ovládá další a další pozice ve státě. Takzvané neziskové organizace „proměňují“ veřejný prostor od poslední vesnické školy až po ministerská křesla a letos se rozhodly tyto síly přejít do ofenzivy. Správně tuší, že nikdy po žádných dalších volbách v této zemi už takovou příležitost mít nemusejí. Proto spěchají, neboť dienstbierovské ministerstvo „pravdy a lásky“ jim umožnilo vytvářet rozsáhlou síť konfidentů a agentů na všech úrovních veřejného života.

Jejich vlajková loď je právě "vládní nevládka" s příznačně českým názvem Hate Free. Existuje už tři roky bez většího zájmu publika. Do „ostrého provozu“ byla uvedena až "vinohradským pogromem", sprejerskou akcí pod falešnou vlajkou. Proto se také k tomuto „magickému“ projektu, který se tváří jako nevinná hra, připojil i přes odpor zastupitelů pražský magistrát. Boje o vedení Prahy, kdy se nejprve rada rozpadla na osobě levičáckého radikála Matěje Stropnického, aby se nakonec vše po půl roce vrátilo do starých kolejí, se zvláštním způsobem točí i kolem tohoto „záhadného“ projektu.