Stále více Čechů i Poláků podporuje jízdu ruských motorkářů z klubu Noční vlci střední Evropou. „Cesta vítězství“ na kterou se vydá 25. dubna z Moskvy přes Minsk, Brest, Vratislav, Brno, Bratislavu, Vídeň, Mnichov a Prahu do Berlína kolona zhruba 40 ruských patriotů na silných motorkách, vyvolává u vládnoucí proamerické kliky v obou zemích upřímné zděšení. Ne že by 40 motorkářů mohlo svrhnout středoevropské postdemokratické režimy, to si snad nemyslí kromě Pavla Šafra nikdo, ale jsou tu jiné nepříjemné paralely, které Vlci připomínají.

Noční vlci, Putin a svržení komunismu

Nejstarší ruský motorkářský klub vycházející z prostředí antikomunistické opozice konce osmdesátých let, se výraznou měrou podílel na pádu komunismu v Sovětském svazu. Dnes proto nemůže logicky stát nikde jinde než po boku Vladimíra Putina, který představuje nejen alternativu vůči sovětskému systému, ale také nihilistickému Západu, který se stále více odklání od svých křesťanských civilizačních kořenů.

Cesta Nočních vlků se může stát katalyzátorem spolupráce všech lidí dobré ve střední Evropě a skutečnou oslavou míru v dnes opět válkou ohroženém světě

Spolupráce Vladimíra Putina a Nočních vlků se datuje už od roku 2008. Před rokem během navrácení Krymu do Ruské federace sehráli členové klubu důležitou úlohu i při pacifikaci kyjevských provokatérů, snažících se bezúspěšně vyvolat na poloostrově občanskou válku. Spolu s kozáky hlídkovali v ulicích a nepřipustili žádné provokace kyjevských a západních zpravodajců. Po začlenění Krymu vyznamenal Vladimír Putin šéfa klubu Nočních vlků Alexandera Zaldostanova, zvaného "Chirurg", řádem za statečnost. Tu Noční vlci osvědčili kromě jiného i v přímém boji na straně donbaské domobrany proti fašistickým praporům kyjevských strůjců státního převratu podle amerických not.