Naší pozornosti by však neměla ujít jedna věta, která je kupodivu stará asi sto padesát let: „Jen bloud by si vzal za manželku ženu, pro kterou by musel vydělávat na chleba, aniž by ona přispěla.“
Uplynula dvě století a ženy dnes mají přístup prakticky ke všem sektorům zaměstnání. Jedna sféra pracovní činnosti se však tomuto ženskému hierarchickému vzestupu zcela viditelně vymyká; jen velice obtížně se daří naplnit požadavky pohlavní rovnoprávnosti v oblasti politiky.
Snad zejména v politice vynikne ten často zdůrazňovaný nepříznivý vliv manželství a mateřství na ženskou kariéru. Ať se nám to líbí nebo ne, sňatek a porod dítěte vyžaduje od ženy zpravidla profesní oběť. Nic nepomůže dosažené vzdělání. Vdané ženy čerpají ze svých diplomů mnohem menší prospěch než ženy svobodné. Ta pohlavní nerovnoprávnost se vyskytuje i v tak rozvinuté demokracii, jakou jsou Spojené státy. I tam je velice obtížné proniknout na vyšší příčky řídících funkcí, zejména pokud má dotyčná žena děti. V USA mezi řídícími pracovníky má 90% mužů děti, avšak pouze 35% žen je matkami. Rodinné úkoly představují pro ženu nespornou nevýhodu. Týká se to i politických funkcí. Nedostatečné zastoupení žen v politice není snad způsobeno nějakým mužským nepřátelstvím nebo záměrně kladenými překážkami. S největší pravděpodobností pramení ze snahy žen hledat jakousi rovnováhu mezi rodinným a profesním životem.
Ve většině průmyslově vyspělých demokratických zemí se počet žen v zastupitelských sborech pohybuje hodně pod jednou třetinou. Nejvíce žen v zákonodárných sborech bylo pochopitelně v zemích s nejliberálnějšími názory na pohlaví: v Dánsku 37 %, v Nizozemí 33 %, v Norsku 36 % a ve Švédsku 42 %. V Parlamentě České republiky se v obou komorách poměr mužů a žen dlouhodobě pohyboval na úrovni asi 80 % :20 %.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV