Ve skutečnosti je to ještě horší. Současná širší reprezentace ČSSD nejen nedokáže příčiny současných problémů pojmenovat, ale ona to ani nechce, ona se tomu přímo programově vyhýbá. A to nejen současné vedení ČSSD, ale i opozice vůči tomuto vedení. Ta si dokonce naprosto zásadní význam pojmenování příčin současných problémů ani neuvědomuje. Domnívá se patrně (i když se mně tomu skoro nechce věřit), že k obrodě ČSSD může dojít bez toho, aby příčiny současných problémů, příčiny toho, proč narůstají a proč se nám nedaří zvrátit nepříznivé tendence vývoje, byly odhaleny, pojmenovány, ukázána cesta jejich řešení. To činí současnou ČSSD zcela nedůvěryhodnou a může ji to přivést až na pokraj přežití.

Dal jsem si práci a prostudoval velkou část materiálů, které souvisejí se sjezdem ČSSD, a nenašel jsem tamani náznak náznaku pojmenování současných problémů. (Doložím v dalším pokračování.) A tak se ptám: Je to jen náhoda (slepota, pokud jde o nevidění současných problémů a jejich příčin), nebo jasné sdělení veřejnosti, že ČSSD pod vedením současné širší reprezentace této strany se spolupodílí jak na vytváření současných problémů, tak i na jejich kamuflování? A to přímo a programově.

Pokusím se o laický pohled na současné problémy a jejich příčiny, tj. podívat se očima toho, jak je vidí, či někdy jen cítí občan. Tak, jak mohly být a měly být pojmenovány na sjezdu. Abych dokázal, že jde skutečně o záměrné se vyhýbání tomu, co by mělo být povinností každé politické strany a co v současné době žádná politická strana nedělá.

Ještě než se k tomu dostanu, připomínám, že komplexní program založený na identifikování příčin současných problémů dal náš tým působící při VŠFS ve třech navazujících odborných monografiích, které jsou plně dostupné ke stažení a komentovány zde.

Neděste se, všechny tři monografie jsou psány srozumitelně, samotné příčiny současných problémů jsou ve třetí monografii, v části 2.2. nazvané "Výchozí teze a rozbor poznatků získaných při jejich rozpracování"formulovány na pouhých dvou a půl stránkách. Ono to jde, když se chce. Mimo jiné – uvedené tři monografie jsou součástí čtveřice, která je od roku 2014 postupně vytvářena v přímé vazbě na říjnové volby jako opora pro programy politických stran. První vyšla v roce 2014 a každý rok pak další. V té, která sérii zakončí, bude shrnuta i zkušenost z toho, jak se jednotlivé politické strany chovaly k tomu, s čím přišla teorie.