Ve skutečnosti je to ještě horší. Současná širší reprezentace ČSSD nejen nedokáže příčiny současných problémů pojmenovat, ale ona to ani nechce, ona se tomu přímo programově vyhýbá. A to nejen současné vedení ČSSD, ale i opozice vůči tomuto vedení. Ta si dokonce naprosto zásadní význam pojmenování příčin současných problémů ani neuvědomuje. Domnívá se patrně (i když se mně tomu skoro nechce věřit), že k obrodě ČSSD může dojít bez toho, aby příčiny současných problémů, příčiny toho, proč narůstají a proč se nám nedaří zvrátit nepříznivé tendence vývoje, byly odhaleny, pojmenovány, ukázána cesta jejich řešení. To činí současnou ČSSD zcela nedůvěryhodnou a může ji to přivést až na pokraj přežití.
Dal jsem si práci a prostudoval velkou část materiálů, které souvisejí se sjezdem ČSSD, a nenašel jsem tamani náznak náznaku pojmenování současných problémů. (Doložím v dalším pokračování.) A tak se ptám: Je to jen náhoda (slepota, pokud jde o nevidění současných problémů a jejich příčin), nebo jasné sdělení veřejnosti, že ČSSD pod vedením současné širší reprezentace této strany se spolupodílí jak na vytváření současných problémů, tak i na jejich kamuflování? A to přímo a programově.
Pokusím se o laický pohled na současné problémy a jejich příčiny, tj. podívat se očima toho, jak je vidí, či někdy jen cítí občan. Tak, jak mohly být a měly být pojmenovány na sjezdu. Abych dokázal, že jde skutečně o záměrné se vyhýbání tomu, co by mělo být povinností každé politické strany a co v současné době žádná politická strana nedělá.
Ještě než se k tomu dostanu, připomínám, že komplexní program založený na identifikování příčin současných problémů dal náš tým působící při VŠFS ve třech navazujících odborných monografiích, které jsou plně dostupné ke stažení a komentovány zde.
Neděste se, všechny tři monografie jsou psány srozumitelně, samotné příčiny současných problémů jsou ve třetí monografii, v části 2.2. nazvané "Výchozí teze a rozbor poznatků získaných při jejich rozpracování"formulovány na pouhých dvou a půl stránkách. Ono to jde, když se chce. Mimo jiné – uvedené tři monografie jsou součástí čtveřice, která je od roku 2014 postupně vytvářena v přímé vazbě na říjnové volby jako opora pro programy politických stran. První vyšla v roce 2014 a každý rok pak další. V té, která sérii zakončí, bude shrnuta i zkušenost z toho, jak se jednotlivé politické strany chovaly k tomu, s čím přišla teorie.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
EP
Tvrdíte, že se s politiky z frakce, kterou založil Babiš nikdo nebaví. Ale pokud je někdo legitimně zvolen, neměla by bát snaha politiků spolu pak jednat? Ať se mi to třeba libí nebo ne, každý přeci hájí své voliče a každý by tak měl být minimálně vyslyšen. Ale obecně mi přijde, že celá EU má do jed...
Další články z rubriky

11:35 Dominik Rusinko: Zapomeňte na euro. Nejdříve v roce 2034
Do otevření volebních místností v Česku zbývá přesně týden. K vítězství, zdá se, směřuje hnutí ANO.
- 16:57 Petr Hampl: Co je důležité vědět o Orbánově ekonomickém modelu
- 11:34 Jan Campbell: Co potřebuje Stačilo!
- 15:49 Jiří Paroubek: Děsivé přiznání obžalovaného v kauze Dozimetr
- 11:24 Jiří Weigl: Už to tady jednou bylo. Jak to, že jsme na to zapomněli?
- 15:57 Jiří Paroubek: Proces s lobbisty hnutí STAN v Dozimetru zahájen