A patrně není zcela náhodou, že nezávisle docházíme k obdobným závěrům, které vycházejí z obdobného, ale přece jen odlišného, "čtecího paradigmatu". V závěru prvního dílu položím důležitou otázku, která se týká právě tohoto.
Jeden z rozdílů mezi mnou a Pjakinem je, že analýzám může věnovat mnohem víc času (pro mě je to jen malý výsek mé odborné činnosti (hlavní pozornost věnuji propracování komplexních reforem v oblasti sociálního investování a sociálního pojištění, návazně pak problematice jejich prosazení s využitím nástrojů teorie her) a že má mnohem lepší zdroje informací. Další ne nepodstatný rozdíl je i v tom, že používáme trochu odlišné "čtecí paradigma". K tomu zformuluji pár poznámek.
Klíčový význam v Pankinově přístupu mají patrně pojmy "globalisté" (ti, kteří mohou za vše zlé) a"globální prediktor"(ten, kdo předurčuje dění).
Pojem "globální prediktor" bývá různými autory interpretován různé, převážně v kontextu tzv. konspiračních teorií, viz např.:
Globální prediktor / Globální parazitický predátor (GP/GPP) se v současnosti dělí na dvě hlavní křídla - atlantické a eurasijské. Mezi těmito křídly panuje (nyní už) větší rozkol z důvodu odlišného pohledu na řešení krizí řízení v důsledku přešlapů/omylů GP hlavně v poslední době, a obecně výrazněji také v posledních 100-150 letech. Globální konceptuální moc například nikdy neplánovala nechat rozvinout kapitalizmus a společnost exponenciálně zvyšované spotřeby do současné podoby - kapitalizmus jako takový měl skončit někde na počátku 20. století, nástrojem byl Marx a světová revoluce. Jejich uvažování má logiku, uvědomovali si, takovou úroveň spotřeby a nadprodukce nemůže planeta vydržet dlouho. Teď, zhruba po 90-100 letech, se blíží k cíli ukončení kapitalizmu jinými prostředky (adekvátních současné době), ale mají 90-100 let skluz oproti plánu. To je jejich obecný problém už velmi dlouho, počínaje sinajským "pochodem" (byli nuceni ukončit cca po třech generacích, plánováno bylo 7), v podstatě se jim do poslední doby jakoby vždy dařilo vše, ale vždy s jedním "ale" - ne úplně a s časovým skluzem. Má to objektivní příčiny...
Kritické vyjádření najdeme v článku Jiřího Vábra v Haló novinách:
Hitem některých pravidelných sledovatelů internetu je zamýšlení nad tím, jak svět řídí»globální prediktor«. On, nebo co to vlastně je? Podle Wikipedie »ukazatel úspěšnosti nebo neúspěšnosti průběhu procesu či vývoje jevu, odhadce dobré i špatné prognózy.«
Přiznávám, že z této »definice« nejsem moc moudrý. Jak může řídit svět nějaký ukazatel.Prosím, mnohá slova lze vysvětlit i jinak. Prediktor může být někdo nebo něco, co dokáže na základě přesné znalosti stavu věcí řídit běh světa. Jisté je, že Bůh je z tohoto řízení úplně vyšachován. Prostě není. Proč také? Věda s ním nepočítá. Prediktorem může být skupina jakýchsi »rosenkruciánů« nebo »iluminátorů«, ještě lépe tajně stále působících stále ještě existujících templářů. Ale i to je poněkud krkolomné vysvětlení. Ti, kteří nám tuto teorii vnucují, se nemohou zbavit jistého náboženského myšlení. Tedy, že něco existuje, co dává světu jistý řád, co ovlivňuje světové dění. Podle jedné z teorií, které také zaplavují internet, jde o Satana, opravdu Satana, jenž chce svět ovládnout. Pak tedy by musel existovat i nějaký Bůh, jemuž Satan je protiváhou.
Více zde: http://www.halonoviny.cz/articles/view/44392093
Podívejme se, jak tento pojem používá Pjakin (je to z jeho odpovědí na otázky 31. července:
"Zdálo by se, že když poškozují Evropu, tak se od nich bude samozřejmě odpoutávat, a ona už se odpoutává, bez ohledu na Kancléřský akt a všechny ty americké základny v Německu. Existuje tu určitá vůle globálního prediktoru, díky níž Německo postupně získává hlas a jako zástupce Evropy se stává subjektem evropské politiky na globální aréně. Francie se z toho diktátu také dostává. Trump popadnul chlapečka za ruku, trochu s ním zacloumal a Francie také najednou prohlašuje: "Ty sankce odsuzujeme, poškozují nás..." Postupně dochází k převzetí řízení ve všech, ve všech směrech."
...
"Opakuji, že není náhoda, že je ta hysterie v USA vedena právě proti Rusku. Rusko samo o sobě v nich strach nevyvolává, jinak by se tak nehrnuli do toho trestat ho sankcemi a nespoléhali se na to, že bude opět jako v devadesátých letech za Jelcina sloužit USA jako cvičený psík. Oni vidí, jak se Rusko staví na nohy a chápou to tak, že se společný páníček, globální prediktor rozhodnul Rusko pozvednout. A prostřednictvím té protiruské hysterie se mu snaží dokázat, jak to sami chápou, že mu sami dokážou dále sloužit, že ještě mohou plnit roli těch pohlavárů světa."
...
"A ještě jsou tu také zájmy okolo toho koridoru Sever-Jih realizovaného Indií a Ruskem, který konkuruje Hedvábné stezce a v tom také spočívá určitá role Ruska v globální politice, která je porovnatelná se zájmy globálního prediktoru. To je tedy jeden proces."
Kdo v tomto používání pojmu "globální prediktor" vidí trochu mlžení, trochu zastírání neurčitým pojmem neschopnost přesně popsat, jak funguje současná moc, snad i trochu mysticismu, asi se nemýlí.
Pojem "globální prediktor" se mně zdá zavádějící." Dle výkladového slovníku cizích slov je pojem "prediktor" používán v následujícím smyslu:
- ukazatel úspěšnosti nebo neúspěšnosti průběhu procesu či vývoje jevu, odhadce dobré i špatné prognózy,
- proměnná, na základě které lze předvídat (predikovat) hodnotu jiné proměnné.
V našem případě však jde o něco jiného. Nejedná se o subjekt, který jen něco předvídá či odhaduje, ale subjekt, který má schopnost a sílu to, co předpoví, prosadit z globálních pozic v lokálních podmínkách, a to často navzdory širokému odporu těch, kteří jsou tím poškozeni či ohroženi. Proto lepší výraz by byl "globální predeterminátor" (což zní tak trochu i jako predátor a v daném případě částečně souzní s tím, o co jde).
Ve své přístupu dávám přednost pojmu "jádro současné globální moci", které často doplňuji označením "degenerující" nebo "rozpadající se". Oprávněně. To, čím je významný náš současný svět, je spojeno právě s rozporuplným procesem, kdy vykulminovala moc určitého typu, založená na určitém základě (jak o ní bude dále řeč), kdy však současně tato moc zdegenerovala, rozpadá, ztrácí vliv a také kolem sebe pořádně kope.
Proces metamorfózy jádra současné globální moci je klíček k pochopení toho, o co dnes jde. V globálním měřítku a v lokálních průmětech.
V příštím pokračování porovnám oba pojmy ("globální prediktor" a "jádro současné globální moci"), ukážu podstatné rozdíly mezi nimi a ukážu, jak prostřednictvím logického, průzračného popisu toho, na čem je založena současná globální moc, pochopit, o co jde, jak průběžně vyhodnocovat aktuální dění.
"Kontrolní otázka" na závěr:Odkud se bere ta obrovská síla, která umožňuje tomu, co Pjakin nazývá "globální prediktor" (a někteří ji hledají i u mimozemšťanů) a co já nazývám "jádro současné globální moci" prosadit jakoukoli zlotřilost a jakoukoli zhovadilost, a to i když se to zdá být zcela neprůchodné či nepravděpodobné? Příště na to odpovím.
Radim Valenčík
Vyšlo na Vasevec.cz. Publikováno se souhlasem vydavatele.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
