Propaganda úspěchů, propast mezi slovy politiků a jejich činy, lhostejnost k potřebám a právům občanů, slábnoucí důvěra veřejnosti k tomu, o čem se píše v tisku. Právě takové byly znaky normalizace poměrů v českých zemích v sedmdesátých a osmdesátých letech. Zdá se, že je duch normalizace zpět. Posuďte sami.

Podnikatelské odbory (ZDE) požádaly premiéra Babiše o setkání, abychom jednali o kompenzacích ztrát českých podnikatelů a živnostníků zaviněných vládními opatřeními v době koronakrize. Předseda vlády odmítl setkání se zástupci druhého největšího podnikatelského spolku, ve kterém je sdruženo více než 15 000 živnostníků a podnikatelů.

Předmětem schůzky s premiérem, o kterou Podnikatelské odbory veřejně žádaly, měla být pomoc živnostníkům a drobným podnikatelům v maloobchodu a službách. Těm vláda zakázala téměř rok pracovat a jsou tak v koronakrizi nejvíce zasaženým segmentem společnosti. Mnozí podnikatelé totiž na vládní kompenzace nedosáhli, mnozí byli z pomoci automaticky vyloučeni a na jiné vláda zcela zapomněla.

Připomeňme však to, co se v mediálním oceánu covidových informací dávno utopilo: Vláda zvolila taková opatření, prý na ochranu zdraví, která zasáhla jen „vybrané“ subjekty - malé podnikatele a živnostníky ve službách, obchodu, gastru a hotelnictví, v cestovním ruchu a kultuře. Těmto lidem vláda nejen zakázala pracovat, ale zároveň jim svými zákazy a příkazy přivodila ztráty – finanční, materiální i obchodní. A právě o alespoň částečné náhrady těchto ztrát nyní jde.