Maloobchodní tržby si udržují velmi solidní růst, což je patrné u prodejů nepotravinářského zboží a u prodeje motorových vozidel. Data za maloobchod naznačují, že spotřební výdaje domácnosti pokračují v růstu. Na chování domácností se projevuje zlepšující se situace na trhu práce: klesající míra nezaměstnanosti a růst pracovních příležitostí vedou k růstu spotřebitelské důvěry s tím, jak si spotřebitelé mohou být jistější udržením svých příjmů ze zaměstnání. Obecně, na chování spotřebitelů se projevují pozitivní očekávání ohledně vývoje české ekonomiky jako celku a data za maloobchod potvrzují, že riziko deflace české ekonomice nehrozí.

Méně, než se čekalo, rostla průmyslová výroba, slabý pak byl především růst průmyslových zakázek. Dle mého názoru se zde ale do značné míry projevil nepříznivý kalendářní efekt (meziročně nižší počet pracovních dní v letošním květnu). Podíváme-li se na indikátory důvěry a aktivity v tuzemském průmyslu (průzkumy PMI, konjunkturální průzkum ČSÚ), tak ty naznačují solidní a dále se zlepšující trendy v českém průmyslu. Navíc, samotný zpracovatelský průmysl si vedl poměrně dobře a meziroční růst výroby 3,3 procenta po očištění o počet pracovních dní (růst 6,2 procenta) je nejsilnější od počátku letošního roku. Jinými slovy: vývoj v tuzemském průmyslu i nadále vnímám pozitivně.

Zároveň ale platí, že vývoj ve druhém pololetí letošního roku bude hodně záviset na vyřešení situace v Řecku. Pokud by Řecko mělo vystoupit z eurozóny, vedlo by to k negativnímu, byť zřejmě jen přechodnému, dopadu na hospodářskou aktivitu v eurozóně, což by mělo nepříznivý dopad také na růst exportů z České republiky a na českou ekonomiku obecně.

Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE