Údaje v rozsahu 260 gigobytů, se přiřadily k nejsledovanější současným událostem, jako jsou hrozby severní Koreje, nebo průběh finanční krize na Kypru a Portugalsku. Data, která byla rozeslána do světa sdělovacím prostředkům, ukazují, jakým způsobem jsou odkláněny nezdaněné peníze prostřednictvím fingovaných firem mající sídlo pouze v poštovních schránkách daňových rájů.

Rakousko, Lucembursko i Německo se dostalo v souvislosti s tímto odhalením pod tlak, aby zrušilo bankovní tajemství a učinilo tak přítrž odklonu nezdaněných příjmů. Rakouská ministryně financí Maria Fekterová byla kritizována, že svým odmítavým postojem se stává „patronkou daňových zlodějů“. Sociální demokraté ji obvinili, že se tak staví na stranu těch, kteří chtějí demontovat sociální stát a ohrožují sociální mír a tím i stabilitu v Evropě. Místo toho, aby usilovala o snížení prudce rostoucí nezaměstnanosti a chudoby, netečně se chová vůči bankám a kapitálovému trhu. Německý spolkový ministr financí Wolfgang Schäuble, prohlásil, že jeho vláda se již delší dobu zasazuje o zvýšení tlaku proti daňovým podvodníkům, ale je údajně závislá na kooperaci ostatních zemí. Opoziční sociální demokraté a zelení požadují, aby berlínská vláda prosadila v rámci Evropské unie uzavření společné daňové dohody, která zavede jasné zásady proti únikům, protože ohrožují důvěru v sociálně tržní hospodářství. Mezinárodní organizace práce ILO v souvislosti s tím varuje před rostoucím nebezpečím sociálních nepokojů.