Leonhardova kniha „Revoluce odmítá své děti“ se stala bestsellerem, který hltala v šedesátých letech západoněmecká mládež toužící po spravedlivé společnosti. Tento historik, publicista a expert na Sovětský svaz, přiletěl koncem dubna 1945 z Moskvy do německé části dobyté Rudou armádou. 

Byl členem desetičlenné prominentní skupiny vedené pozdějším dlouholetým šéfem východoněmecké komunistické strany a vlády Waltrem Ulbrichtem. Dítě německých emigrantů žijících v Sovětském svazu přišel s nadšením vybudovat antifašistickou demokratickou společnost. 

Stačilo čtyři roky, aby v březnu 1949 zcela rozčarován stalinskou praxí uplatňované v sovětském okupačním pásmu prchal přes Prahu do Titovy Jugoslávie. Poté po krátkém čase odešel do Spolkové republiky. Po studiu na Oxfordu vyučoval na amerických elitních univerzitách a napsal řadu publikací o komunismu.