Sdělovací prostředky to označují za urážku německých spojenců ještě v daleko vyšší míře, když se před tím po několik měsíců hovořilo o omezení menšího rozsahu. To dávalo snad smysl, když německé výdaje na obranu stagnovaly dlouhou dobu a Spojené státy byly hlavními plátci ozbrojených složek v Evropě. Trumpa však, jak se ukázalo, nezajímá skutečnost , že německý vojenský rozpočet  prudce vzrostl a  měl by dosáhnout požadovaná dvě procenta HDP. Rozhodnutí prezidenta je součástí jeho politiky „America first“.  Ta je však šitá na průzkumy amerického veřejného mínění  vůči jeho osobě, které nevypadají sto dnů před   úsilím získat opětovně prezidentský mandát příliš nadějně, jak konstatuje  veřejnoprávní Deutschlandfunk. Chce právě nyní demonstrovat svou rozhodnost a šetrnost v době, kdy pandemie koronaviru, kterou zpochybňoval, ochromuje ekonomiku a prudce zvyšuje nezaměstnanost v USA.

V Německu pochopitelně na americké kroky  reaguje  i místní  politická scéna. Jak se dalo očekávat, pouze krajně pravicová Alternativa pro Německo  a postkomunistická strana Levice Trumpovo rozhodnutí uvítala. Levice navrhuje nahradit americkou vojenskou přítomnost  v Evropě  výstavbou nové bezpečnostní architektury. Sociální demokraté označili Trumpovo rozhodnutí jako prosazování politiky vlastní svévolnosti, což nemůže být základem kooperativního spojenectví a spolkový ministra vnitra za CSU Horst Seehofer  prohlásil, že stažení amerických sil těžce zatíží vzájemné vztahy. Nejsilnější opoziční strana Spojenectví 90/Zelení  konstatovala, že toto rozhodnutí  není ku prospěchu ani jedné ze stran, kterých se to týká.