Strach z úzkých míst dodávek žene cenu zemního plynu v Evropě do stále vyšších výšin a táhne s sebou i cenu elektřiny. 

Plyn se používá k vytápění, ale také k výrobě elektřiny – fosilní palivo tedy ovlivňuje i to, za co elektřina stojí. V úterý cena za jednu megawatt hodinu elektřiny s dodáním následující den vzrostla o dobrá tři procenta a na 428 eur a byla vyšší než kdykoli předtím. K opětovnému zdražení na velkoobchodním trhu přispěla na jedné straně skutečnost, že Rusko zastavilo dodávky plynu do Německa přes plynovod Jamal-Evropa a stejně jako na začátku listopadu se na německé kompresorové stanici Mallnow čerpá plyn opačným směrem do Polska. Moskva tento krok označila za údajné ekonomické, nikoli politické rozhodnutí a nemá žádnou souvislost s vlekoucím zprovozněním ropovodu „Nord Stream 2“. Ostatně i Německo uznává, že Gazprom zcela plní smluvní závazky.

V Evropě jsou tak opět vysoké ceny elektřiny na burze, Francie je kvůli nedostatku jaderných elektráren na prvním místě v cenách a to za situace, kdy chce Německo do konce roku 2022 postupně vyřadit jadernou energii a během několika dní do 31. prosince, odstaví ze sítě tři jaderné reaktory. Nic by se nestalo, kdyby Nord Stream 2 byl plně zprovozněn, do Německa by se ročně přepravilo 55 miliard metrů krychlových plynu, což odpovídá zhruba 15 procentům ročního dovozu plynu do EU. To ale není v dohledu, když Německá spolková síťová agentura na konci minulého týdne oznámila, že v první polovině roku 2022 nelze očekávat rozhodnutí o povolení k přepravě plynu.