Prezident Miloš Zeman sice právě před rokem překvapivě jako do druhé země po Slovensku zavítal po své inauguraci do Vídně, ale to bylo ještě za starých vlád. Tehdy byl premiérem Nečasem za svá vystoupení kritizován a nesouhlasné hlasy zaznívaly i z rakouských medií.  

Po ustavení nových vlád, jak poukázal Zaorálek ve Vídni při jednání se svým protějškem Sebastianem Kurzem, až „podezřele dlouho nedocházelo ke komunikaci, dokonce ani mezi ministry zahraničí“.  

Jaký současný vztah mezi vládami obou zemí byl, dosvědčuje i skutečnost, že na oficiální stránce rakouského spolkového prezidenta Heinze Fischera bylo uvedeno, že přijme při příležitosti návštěvy českého ministra zahraničí Jana Kohouta.  

Zřejmě je to důsledek, řečeno slovy Zaorálka, nedostatků i na české straně, která také zaspala. Nejmladší evropský 27letý rakouský ministr zahraničí Kurz po jednání prohlásil na společné tiskové konferenci, že byl nyní bezprostředně zahájen nový start ve vzájemných vztazích mezi oběma zeměmi. „Přeji si, aby to byl začátek jiné etapy, než byla ta dosavadní“ prohlásil. Zaorálek se přitom sebekritiky pozastavil nad přístupem svých předchůdců vůči Rakousku.  

V prvé etapě bylo nyní dohodnuto posílení diplomatické spolupráce mezi oběma zeměmi i společného postupu vůči Balkánu. Znovu potvrdili společnou vůli pro dostavbu dálničního spojení mezi Prahou a Vídní a pokračování práce historiků na učebnici o společných 300 letech v jednom soustátí.  

Otevřenou otázkou zůstává rozdílné stanovisko Rakouska k využívání jaderné energie v sousedním Česku, které nadále považuje Temelín za bezpečnostní riziko. Kurz byl ubezpečen Zaorálkem, že bude dostávat průběžné informace o jeho dostavbě.  

Že nejde jen o planá slova o spolupráci, potvrzuje úterní návštěva našeho ministra dopravy Antonína Prachaře ve Vídni, který zde bude jednat o vybudování společné infrastruktury.  

Zanedlouho by měl do rakouské metropole zavítat i ministr průmyslu Jan Mládek s cílem vytvoření společného trhu s plynem za účasti zemí Visegrádské čtyřky.