Je dobré si to připomínat. Jde o naše peníze a měli bychom vědět, jak se s nimi nakládá. Na druhé straně jde na poměry a potřeby politických stran stále o drobné. Vždyť jen na volební kampaně padnou výrazně vyšší sumy.

A to takové, že strany vymýšlejí první poslední, aby nemusely dát nahlédnout do svého skutečného financování. U parlamentních voleb v roce 2010 oficiální částky hovoří u ODS o 542 milionech korun, suma deklarovaná sociálními demokraty je 270 milionů korun, čemuž jistě nevěří ani oni sami.

Politická strana je zkrátka Otesánek, jehož není snadné živit. Kromě státních příspěvků jsou proto významným oficiálním zdrojem financováním stran dary. Nabízí se ale i značný prostor pro korupci, černé financování, či různá "uloupnutí" z veřejných zakázek.

Proto je namístě být ostražitý ve chvíli, kdy si politici sami na sebe nyní vymýšlejí úřad, který by měl na financování politických stran dohlížet. Notabene, když přípravu takového úřadu zaštiťuje strana Věci veřejné, která raději vyvolá vládní krizi, než aby musela vysvětlovat, kdo že jsou její záhadní sponzoři, kteří i straně s nulovou budoucností nacházející se v permanentní křeči, neváhají ze svého věnovat desítky milionů korun.

Každopádně je to tak: pokud tahle vláda přežije, mohlo by se stát, že možná už příští rok vznikne nový úřad - pro veřejný dohled nad hospodařením stran a hnutí.