• Rozvijí se otázka dalšího znárodnění. Požadavek dalšího znárodnění se objevuje i jako ústřední heslo na celostátním sjezdu závodních rad a odborových organizací v únoru 1948, Gottwaldova vláda Národní fronty jej zařazuje do „Akčního programu“, opět národní správy
• V dubnu provádí konečný krok k provedení druhé vlny znárodnění Národní shromáždění. Dochází k novelizaci několika původních znárodňovacích dekretů z roku 1945 a vydávání nových zákonů
• Rozšiřuje se na střední a malé podniky i na obchod a živnosti. Formálně byla stanovena hranice pro znárodnění na 50 zaměstnanců, a to pokud podniky dosáhly tohoto počtu po 1. ledna 1946. V oblastech klíčových (veřejný zájem), se znárodňovaly všechny podniky (velkoobchod, veřejná doprava,…)
• Krom jiného se objevují kritéria technického vybavení či výrobní kapacity
• Ke konci r. 1948 již nebyly podniky nad 20 zaměstnanců
• Vlastníkům znárodněného majetku měla být poskytována náhrada, nicméně se rozšířil počet osob, které na náhradu neměly nárok (v praxi bylo vyplacení náhrad občanům spíše výjimečné), pokud byla vyplacena, byla znehodnocena peněžní reformou roku 1953

• Znárodnění se stává nedílnou součástí socialistické ekonomické a sociální reformy, potvrzuje to i Ústava z 9. května – hospodářská soustava je založena na znárodnění
• Od podzimu 1948 dochází k útokům na živnostníky (propagandou, finančními nástroji, administrativní šikanou) – snaha přimět je ke vstupu do státních, komunálních, družstevních podniků
• Nebyly zrušeny dosavadní předpisy o živnostenském podnikání, nicméně živnosti jsou rušeny a převáděny do „vyšších forem socialistického podnikání“
• Živnosti povolovalo přímo KNV, vyžadovala se odborná kvalifikace a státní spolehlivost, provádějí se místní šetření ONV
• Převádění živností do družstev zastřešovala Ústřední rada družstev, v praxi převážilo soustřeďování dosavadních řemeslných živností do národních podniků a na vesnici do JZD
• Nejdříve zlikvidován maloobchod, dále řemesla, pohostinství, vlastníci činžovních domů
• Proces socializace byl dokončen v letech 1957 až 1960, kdy byla zrušena většina přežívajících živností (právně byl tento proces založen na směrnicích ministerstva místního hospodářství o postupu NV v živnostenských záležitostech z června 1957)
• Vznikají drobné provozovny národních výborů nebo povolování soukromníkovi omezeno max na jeden až dva roky
• Ekonomika je od roku 1949 také koordinována na základě spolupráce RVHP

Zdroj: “Právní úprava ekonomických vztahů 1948-1964”, Studijní text pro studenty právnických fakult na serveru IUS wiki