A přesto Miloš Zeman a jeho tým dokázali zvrátit dosavadní nepříznivé výsledky v těsné vítězství na konci peletonu, což je určitě překvapením. Připočteme-li mediální masáž ze strany většiny mainstreamových médií probíhající neustále před i po dobu prezidentské kampaně, je výhra Miloše Zemana určitě překvapením.
Nejzajímavější je zodpovězení otázky, zda Miloši Zemanovi ke konečnému vítězství pomohli „noví“ voliči, tj. ti, kteří se nezúčastnili 1.kola nebo naopak absence voličů tzv. antizemanových kandidátů, přesněji absence jejich části.
Podíváme-li se na samotnou volební účast ve 2.kole přesahující o 6% předešlé 1.kolo, spíše se zdá, že týmu Miloše Zemana se podařilo zmobilizovat „nové“ voliče oproti týmu Jiřího Drahoše.
Další zajímavostí je příčina samotného úspěchu Miloše Zemana. O příčinách se bude jistě sáhodlouze psát a rozebírat, ale dovolím si jmenovat jednu za všechny a tou je autentičnost samotných kandidátů.
Zatímco voliči Miloše Zemana znají jeho silné i slabé stránky, znají ho jako člověka z masa a kostí a vědí, v čem se na něj mohou spolehnout, ať již se jedná o jeho odpor vůči migrační krizi, probíhající islamizaci západní Evropy nebo sociální inženýrství v EU, pan Drahoš byl pro většinu tzv. nerozhodnutých voličů přece jenom příliš vzdálený. V jeho slušnosti, dokonalosti (tak byl v médiích po většinu kampaně zobrazován), v jeho sterilních odpovědích vypracovaných špičkovými PR markeťáky volič často nevěděl, jaký názor Jiří Drahoš vlastně má.
Malá poznámka k tolik "omílané" slušnosti. Slušnost, vycházející z úst celé řady hlavně západoevropských elit zaobalená do politické korektnosti, se v současné době stává synonymem neupřímnosti, falše a v některých případech dokonce bezpáteřního lhaní. Nedivme se českým voličům, že jsou na tuto mainstreamem tolik propagovanou slušnost někdy alergičtí, poněvadž voliči dokáží rozeznat formu nadřazenou vlastnímu obsahu.
Ale to nejdůležitější, volby skončily a polarizovaná česká společnost by se nyní měla soustředit na pozitivní směrování a obhajobu našich zájmů na mezinárodním poli, což určitě nebude jednoduché.
Měli bychom se soustředit na to, co nás jako národ spojuje. Společná deklarace parlamentu odmítající permanentní přerozdělovací kvóty ve formě Dublin IV. může být příslibem budoucího možného dialogu, nikoliv boje dvou nesmiřitelných antagonistických táborů.
A všem kandidátům včetně staronového prezidenta popřejme hodně štěstí a úspěchů, být neustále ve volební „mlýnici“ určitě také není nic příjemného, za tyto permanentní stresy, nasazení a odvahu předstoupit před potenciální voliče si každý z kandidátů zaslouží pochvalu bez ohledu na naše sympatie nebo antipatie.
Převzato z blogu autora.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
