Radost musí mít především političtí komentátoři a volební analytici. Těch možných povolebních koalicí, které naskýtá letošní výsledek voleb, je určitě nepřeberný a volič/divák má co sledovat, hodnotit, nad čím přemýšlet.

Vítězové

Ale zpět k vítězům a poraženým. Bezesporu jedničkou a supervítězem je hnutí ANO s téměř 30%, již proto, že se očekával zisk kolem 25%. Kromě ANO ale ještě musíme k vítězům připočítat SPD Tomia Okamury, Piráty s téměř 11% a konečně ODS překračující 11%.

Zatímco v případě ODS se jedná o „zmrtvýchvstání z popela“, pokud budeme porovnávat se situací roku 2013, kdy byla strana prakticky v troskách, je dnešní výsledek velkým úspěchem a dokonce jako jediná strana může s Andrejem Babišem sestavit dvoubarevnou vládu.

V případě Pirátů jde o chytrý marketing pro mladé voliče chytře upoutávající pozornost ke svobodě jednotlivce v digitálních médiích s potlačením multikulturalistického levicově-aktivistického pozadí většiny Pirátů včetně jejího lídra Ivana Bartoše. K velkému úspěchu Pirátů určitě přispěly negativní předvolební průzkumy strany Zelených, se kterou Piráti mají téměř shodný program (genderová tématika, adopce dětí homosexuály, atd.).

Posledním velkým vítězem je Tomio Okamura a jeho SPD, která byla v médiích neuvěřitelně okopávaná, nechyběly nejrůznější nálepky, nadávky do extrémismu (hlavně ze strany levicových sluníčkářů), kteří nemohli vydýchat Okamurův nesmlouvavý postoj k islámu a nelegální migraci, za což si hlasy rozhodně zaslouží. Pro voliče se stal pevným majákem proti mutikulturalismu, ke kterému se také zcela jednoznačně již od počátku jasně vymezil. Je zajímavé, že je nálepkován pravicovým extrémistou, i když jeho program v ekonomické oblasti je spíše levicový, např. souhlas s progresivním zdaněním. Tomio Okamura je prostě fenomén, i navzdory nejrůznějším skandálům (miliónové faktury od firmy sídlící ve vyhořelé stodole, rozpad původního Úsvitu až k Okamurově fascinaci komunistickým hnutím v jeho počátcích).