Elektronická Evidence Trpělivosti.

I tak se dá vnímat dnes již populární zkratka, protože do značné míry i o trpělivost podnikatelů také jde a nalézt technické řešení jejího měření by stálo za grant.

Bohužel veřejnost ani obecnou politiku zatím nevzrušuje měření trpělivosti národa, ale tržeb. Nejde o to, že by se daně měly platit a nejde ani o podivuhodný argument o narovnání již rovného daňového vypořádání se s daňovou povinností k státu ( zákony a to i daňové platí pro všechny – tak jaká nerovnost ), nejde také o samotný individuálně pojatý princip kontroly tržeb, ale nesměla by to být“ tisíciprvá“ povinnost podnikatelů. Takže se vtírá ošidná otázka, kde to skončí. Další a další úředníci se budou hlásit o svoji nepostradatelnost a co by bránilo pokračování , třeba na následujícím pitomoučkém příkladu.

„Je smutnou skutečností, že Češi ač mají všichni zákonem nařízeno jezdit v obci 50 km/hod. toto nedodržují a kontrolní činnost policii neúměrně zatěžuje a omezuje při řešení jiných naléhavějších případů. Navíc městské policie toto odvádí od náročných úkonů při zajišťování veřejného pořádku. I tady by mohla a měla sehrát svoji roli technika 3.tisíciletí a zavést pořádek. Proto je k zamyšlení toto: na začátek každé obce k příslušné ceduli přidat čidlo, které při průjezdu vyšle signál do řidičem zakoupené skřínky v každém vozidle , která od tohoto okamžiku začne registrovat rychlost vozidla v obci až do signálu značky u cedule konce obce. Skříňka řidiči umožní v pravidelných intervalech po ukončení dne vytisknout na standardní papírek graf a odeslat na určenou instituci, která po stanoveném časovém období toto vyhodnotí , zesumarizuje a zpětně pošle výměr případné pokuty. Kopii zašle správci bodového systému, který zanese do systému přestupku úměrnou bodovou ztrátu. A to by bylo aby se Češi nenaučili dodržovat zákon.“

Lze jen doufat, že to nebude inspirací, ale jen varovnou nadsázkou.