Zdá se tedy, že se vžitými jazykovými odkazy na mateřskou symboliku je to nějaké složitější.

Neplatí to jen kolem mateřských znamínek, která zatím nemají svůj Světový den – na rozdíl od mateřského jazyka. Ten takový Den už má. Je celebrován 21. února k uctění více než šesti tisíc těchto svébytných dorozumívacích prostředků, jejichž množství úspěšně živí tlumočníky a překladatele.

Jestliže v životě Mirka Renčína i v jeho jedinečné tvorbě se stala faktickou mateřštinou jeho otcovština, je to jen důkaz, že některé z těchto formulek by měly přijít na přetřes.

Možná v emancipačním vývoji dojde k revizi výrazu „mateřská škola“. Proč ne taky otcovská? Nebo aspoň rodičovská?

Podobně sporný je i termín alma mater. Tedy původně latinsky životodárná matka. Od doby, kdy univerzita v Bologni začala používat tento výraz, stal se postupně obecným vyjádřením pro vysoké školy vůbec. Navrhuji, aby do hry přišla i nová varianta almus pater.