Výsledek hlasování o vyslovení nedůvěry vládě byl dopředu znám, a to jak koalici, tak opozici. Cílem jednání nebyla změna vlády, ale "divadlo" pro voliče. Přesněji, veřejné propírání osoby ministra financí Babiše, který se nachází v permanentním a kolosálním střetu zájmů. Koalice na výtky reagovala výsměchem či slovy o tom, že lidé věděli co je Babiš zač a volili ho. Obhajoba stála na tom, že když byla u vlády pravice, schválila zákon o povinném přimíchávání biopaliva do pohonných hmot. Padaly narážky, že opozice nemá sílu vládu svrhnout či rovnou urážky jednotlivých řečníků. Technicky vzato, vládní poslanci řekli pravdu, ale ne úplnou.

Pravicová vláda skutečně schválila zákon o povinném přimíchávání biopaliva do pohonných hmot, ale nebyl to její nápad. Šlo o de facto příkaz Bruselu. Posuňme se v čase. Je den před volbami, ve kterých končí úřednická vláda. Poslanecká sněmovna se schází na mimořádné schůzi a schvaluje vyšší procento biopaliva v pohonných hmotách, víc, než požadoval Brusel. Po pár letech Andrej Babiš přiznal "ano, lobboval jsem". Jak velké úsilí musel vyvinout, aby se poslanci sešli den před volbami? Tehdy pro vyšší podíl biopaliv hlasovaly všechny strany. Jediná ODS se většinově postavila proti. Proč vlastně Babiš lobboval? Inu proto, že jeho firmy ovládají přibližně 60% trhu s biopalivy. Lobboval tedy za vyšší odbyt a tím i svůj zisk. Kdo se může pochlubit tím, že stát nařídí lidem kupovat jeho produkt?