Dne 21. ledna 1997 si Česká republika a Německá spolková republika ve společné Deklaraci podepsané předsedy jejich vlád řekly, že „nebudou zatěžovat své vztahy politickými a právními otázkami pocházejícími z minulosti“, když před tím Německo tamtéž přiznalo odpovědnost za události, které vedly k válečné tragédii a jejím důsledkům, česká strana pak lítost nad poválečnými excesy.

Téměř třicet let nebyla tragická minulost tématem komplikujícím vzájemné vztahy. Naopak stále platná Deklarace slouží jako příklad racionálního a poučeného nakládání s tragickou historií, která, jak nám mnoho příkladů v nedávné minulosti ukázalo, se snadno může vrátit a státy a národy znovu zavést zpět na cestu konfrontace a nepřátelství. Za necelý rok tento památný česko-německý akt, který vzájemné vztahy převedl od minulosti k budoucnosti, oslaví 30. výročí.

Mezitím se vystřídaly generace a pamětníci, kteří události před 80 lety zažili, již v drtivé většině nežijí. Dnešní obyvatelé Německa i České republiky žijí současnými problémy svých zemí, zvykli si na všestrannou vzájemnou spolupráci a široké přátelské a spojenecké vztahy na všech úrovních. Tragédie minulosti se vzdálily do historie.