Jedním z mnoha bodů projednávaných Zastupitelstvem města Brna v úterý 20. června 2017 bude záměr prodeje domu Hroznová 39. Za pozornost tento fakt stojí proto, že se jedná o vilu ve velmi lukrativní lokalitě a také proto, že vedení města Brna o tomto záměru nejedná poprvé. Přinejmenším výsledky posledních projednávání na schůzích Rady města Brna ale vzbuzují pochybnosti, zda záměr prodeje v případě této nemovitosti odpovídá dosavadním postupům, podle nichž město dům nejprve nabízí k odkoupení stávajícím nájemcům.

Hroznová ulice patří bezesporu k nejatraktivnějším adresám v Brně, dům číslo 39 je přes omšelou fasádu a dosluhující okenní rámy v dobré kondici. Oceněn byl na 31 milionů.

Architektonická hodnota vily by mohla vést k domněnce, že prodej nájemcům je zpochybňován a protahován, protože město se chce o tuto funkcionalistickou stavbu postarat samo a ponechat si ji ve vlastnictví. Jedná se totiž o památkově chráněný objekt z roku 1932 postavený podle projektu významného německého židovského architekta Heinricha Bluma, mimo jiné spoluautora budovy První moravské spořitelny - nynější České spořitelny, Jánská 4. Proč by potom ale město opakovaně záměr prodeje zveřejňovalo?

Nájemci pod tlakem

Na reálných zážitcích obyvatel lze založit i jinou domněnku: Vilu se čtyřmi byty by do vlastnictví rádi získali jiní zájemci, kterým ovšem překáží skutečnost, že přednostní příležitost k jejímu odkoupení mají stávající nájemci. Na ty se totiž během uplynulého roku s nejrůznějšími návrhy, jejichž jasným cílem bylo, aby se vzdali svého “předkupního” práva, opakovaně obracely nejrůznější osoby, ať už šlo o realitní makléře pochybné pověsti, lidi s nejasným zázemím, ale také lidi s vazbami na vedení města.