Jménem naší Služby vyznáváme, že jsme křesťané, věříme v Ježíše Krista jako našeho Pána a Spasitele a v moc kříže. Mluvit pravdu NENÍ na nikoho mířený útok, protože naše stanovy uvádí: „Chceme, abyste s námi mluvili, ve víře a šířili Dobrou zprávu všemu lidstvu a začali s vaší vlastní rodinou (Jeruzalémem). Hojný život je to, co Ježíš nabízí všem těm, kdo v Něj věří a TENTO hojný život patří každému, kdo věří v Jeho jméno“. ‚Já, Salman, jsem byl 10. června 2014, když Mousel padl do rukou tzv. Islámského státu, rukojmý v rukách islamistů,; zamýšleli mě zabít, ale Bůh záchránil můj život. Také jsem se kvůli islamistům se svojí rodinou stal uprchlíkem a proto vím, jak se tito křesťanští uprchlíci cítí a mít s nimi soucit. Pro nás, jako pro ICOM, to byla čest začít pomáhat NOVÉ vlně křesťanských uprchlíků z údolí Ninive; předtím jsme pomáhali jiným pronásledovaným křesťanům, kteří utíkali z Bagdádu a z dalších provincií v Iráku. Moje rodina je v současné době na útěku a VŠICHNI jsou uprchlíci a to i můj mladší bratr se svojí ženou a čtyřmi dětmi. Zatímco jsme těm křesťanským uprchlíkům pomáhali a podporovali je v jejich denních potřebách, přemýšleli jsme, že pomůžeme některým kritickým případům, jako jsou vdovy, sirotci, staří a nemocní lidé. V tu dobu, kolem září 2014, nás oslovil pastor David Loula, ale také další, kteří nás informovali, že je tu ‚mnoho‘ těch, kdo jsou ochotní nám pomoci přemístit křesťanské uprchlíky do České republiky. Měli jsme velkou radost a věřili jsme, že všechno půjde hladce, protože to byla abnormální situace a pokračující perzekuce. Informovali jsme je o naší iniciativě a počátečním seznamu s vdovami, sirotky atd. Bohužel čas utíkal a kontrolu převzala byrokracie…a my jsme nic neslyšeli. Naděje vyděšených a devastovaných křesťanských uprchlíků začala upadat, ale my jsme měli víru, že Bůh otevře dveře. Kontaktoval nás Jan Talafant, který řekl, že ho k nám poslal David Loula a požádal nás, abychom poskytli informace o křesťanských uprchlících, táborech atd.

V březnu 2015 jsme s sebou do Erbilu v Iráku vzali Vaška Radoše, Jan Talafant ho kontaktoval a poskytl mu seznam; V. Radoš měl posbírat data a informace. Po jeho návratu ho Jan Talafant požádal a on poskytl všechny informace, které se mu srkze naši pomoc podařilo posbírat. Do té doby a mluvíme o dubnu 2015 NIKDO z Nadačního Fondu Generace 21 v Erbilu nebo v Iráku nebyl. Křesťanské uprchlíky neviděli ani pro ně neposkytli žádnou finanční podporu; byl to ICOM, který jim pomáhal téměř rok poté, co tzv. Islámský stát zabil tisícice, ukřižoval křesťany, ženy vzal jako sexuální otrokyně a okradl je o jejich majetek. Jan Talafant nám napsal e-mail (2015-04-03, 07:54) a uvedl: „…já pouze zůstanu mezi tebou a vládou České republiky…“. A tak rozumím ti správně – že jsi kdykoli připravený jet s českou delegací do Erbilu a jít s ní do táborů? Nebo mohli by kontaktovat bratra Firase (jak?), aby jim tam pomohl?“

Doslova přišel jako vlk v ovčí kůži, jak to víme dnes, aby se vplížil do táborů, spojil se s lidmi a tvrdil věci, které by ani on ani Nadační Fond Generace 21 nebyli schopni bez nás a naší pomoci udělat. Odespsali jsme (2015-04-04, 07:02): „Jak jsem to říkal od začátku, jsme připraveni pomoci a já pojedu s vládní delegací, pokud budu požádán…“. Také jsme napsali: „Chtěl bych uvést nějaká fakta: 1. Co se týče táborů, tak jsme ti poskytli nějaké z nich a vysvětlili ti, jak se nazývají a proč. 2. Dali jsme ti počet lidí v některých táborech tak, jak byl daný nám. 3. Poskytli jsme jména zodpovědných lidí, jak nám jsou známá. POKUD nás budeš mít s sebou, nepotřebuješ žádné z nich, protože přes nás bys mohl do táborů jít. 4. Od začátku jsme ti říkali, že náš koordinátor bratr Firas bude s tebou, povede tě do táborů a pomůže s nákupem a rozdáváním zboží pokud ho budeš chtít nakoupit. 5. Dali jsme ti jména některých vdov, rodin se speciálními potřebami atd. 6. Dali jsme ti jména mnoha rodin mimo tábory, ale také se speciálními potřebami, jako jsou ženy konvertitky od islámu.“

Tyto fakta ukazují na naši aktivitu a zahrnutí v této iniciativě, ale také to, že Nadační Fond Generace 21 nebyl přítomný v Iráku ani v táborech a neměl kontakt s žádným křesťanským uprchlíkem! V červnu 2015 jsme s sebou do Erbilu v Iráku vzali Jana Dezorta z Nadačního Fondu Generace 21, abychom mu pomohli posbírat data „…pro premiéra…“, jak nám řekl. O jeho prohlášení jsme nepochybovali a pomohli jsme mu; zůstával v našem misijním domě v Erbilu. Chtěli jsme Nadačnímu Fondu Generace 21 pomoct a zredukovat výdaje, protože hotely jsou velmi drahé. Po nasbírání dat od některých rodin odjel, ale my jsme ve sbírání dat pokračovali a posílali jsme mu je. V tu dobu to byl rok od toho, co tzv. Islámský stát vstoupil a okupoval Mousel/Ninive a potřeba narůstala a my jsme byli zoufalí, aby se nám od kohokoli dostalo pomoci pro křesťanské uprchlíky v Iráku; Nadační Fond Generace 21 nás nechával v čekání. Řekli, že opoždění působila byrokracie, bohužel jsme jim uvěřili, ale později se odhalilo, že měli úplně jinou agendu…to byla skutečná zrada, jak jsme zjistili. Celou dobu hrál Jan Dezort a Jan Talafant hru jakoby byli skutečnými křesťany, kteří zamýšlí pomoct JENOM křesťanským uprchlíkům; stalo se mnoho věcí, kvůli kterým jsme začali být podezřelí, ale ty věci jsme nechali být. Například byly dané sliby, ale nikdy se nedodržely; věci byly řečeny, ale nikdy se nezmaterializovaly a z lásky a kvůli pomoci, kterou jsme potřebovali pro křesťanské uprchlíky, jsme tyto myšlenky nechali být a pokračovali v práci s nimi. Poté chtěli, aby přijel Abuna Benjamin a mluvil k české vládě, tisku a věřejnosti; my souhlasili. Jan Dezort napsal na Viber (středa, 23. září 2015 v 15:02): „Hledáme možné termíny pro Abunu Benjamina, kdy by šel do českých médií a za politiky v první polovině října, pravděpodobně mezi 7. a 14. Můžeš u něj zjistit, jeslti je to OK? Můžeš mi také dát jeho email? Ale termíny budou dokončené na základě hovorů s médii. Budu tě informovat.“ Během druhé návštěvy Jana Dezorta v Erbilu v září 2015, se setkal s mým mladším bratrem, který tam byl, aby zažádal o vízum do České republiky, protože jsme ho pozvali, aby přijel a navštívil nás v České republice a aby vydal  svědectví o situaci křesťanech v Bagdádu. Jan Dezort se mě ptal, proč NENÍ jméno mého bratra na seznamu uprchlíků, kterým pomáháme a já jsem mu řekl, že příbuzné neupřednostňujeme. V průběhu této doby jedna rodina stáhla svoje jména ze seznamu a po rozhovoru s Janem Dezortem se mě požádal o pasy rodiny mého bratra. Přes Viber (úterý, 27. října 2015 v 7:59)  jsem mu pasy poslal a napsal jsem: „Posílám pasy rodiny mého bratra“. Za méně než tři týdny musel můj bratr a jeho rodina utéct , aby si zachránili životy, nechali za sebou svůj dům, tři obchody a dva byty v Bagdádu. Znovu se stali uprchlíky a já jsem byl rád, že 17. listopadu dorazili do Erbilu do našeho misijního domu, kde jsou až do dneška.

Během návštěvy Abuny Benjamina v říjnu (22.-29.) se stalo něco, co jsme nepřijali, protože to byl hřích a porušení českého zákona; dovést druhé ke LŽI a oklamat český parlament a celý národ NENÍ křesťanský postoj! Ale TO bylo přesně, co Jan Talafant udělal…!!! Byli tam lidé, kteří o tom byli informovaní a on je buď donutil nebo zmanipuloval, aby skončili, aby v Nadačním Fondu Generace 21 zůstal číslem jedna. My jsme o tom NEvěděli a dozvěděli jsme se to až později a aby pokračoval ve svojí lži a manipulaci se Jan Talafant pokusil zakrýt svoje jednání; my jsme se stali jeho další obětí.