Posléze nám soudruzi připravili „normalizaci“. Obávali jsme se mluvit, měnili se vedoucí, ředitelé a komunisté z přesvědčení z velké části odevzdávali stranické knížky na protest proti normalizační politice KSČ a vstupu vojsk na naše území. Ikonou roku 1968 byl Dubček a lidé ho milovali. Do KSČ naskákali kariéristé, neboť kdo byl ve straně po r. 1968, měl šanci na vedoucí místo, i když na něj často profesně neměl – ale byl ve straně, což trvá dodnes. I přes dobu normalizace, která trvala zhruba 3 až 5 let, déle to Češi nevydrželi a jeli si dál po svém, byli lidé k sobě převážně přátelští, což začalo po r. 1989 rapidně upadat a nastoupila doba povýšeneckého „individualizmu“. Dosud fungující party, společnosti i kamarádství se rozpadaly, čímž se rozpadala i občanská společnost jako celek. Solidarita, pomoc, humanita, empatie i morálka vzaly za své – společnost se začala „amerikanizovat“ a státní moc přebrala způsoby mafie.

V listopadu 1989 lidé zvonili klíči v euforii, že nastane konečně náš zlatý věk svobody, demokracie a socializmu s lidskou tváří, mnoho z nás doufalo v nezávislý stát – ostatně to sliboval i Havel, že? Naslibovalo se toho hodně, aby se lidé dostatečně nechali zblbnout sliby a dosud nevídaným „západním“ zbožím. Jen ty mzdy se od Západu hodně vzdalují. Do nových stran po r. 1989 naskákali, až na pár výjimek, stejní kariéristé jako za dob normalizace, jenže daleko nebezpečnější, včetně veksláků a jiných pofiderních osob, kteří jsou dnes těžce za vodou a určují, jak máme žít i co si máme myslet a jsou řízeni USA přes Brusel. Veksláci, zloději a podvodníci naskákali do stran i vysoké politiky, kryti imunitou a jimi vymyšlenými zákony, beztrestně a bezostyšně se jali rozkrádat stát a okrádat občany. V Česku je výhodné být politikem a vekslovat se státními miliardami, dokonce pod záštitou zákonů, které si pro svoji potřebu tvoří. Jako jeden z prvních po r. 1989 vzal za své zákon o rozkrádání socialistického majetku, takže se mohl rozkrádat a prodávat státní majetek o sto šest, nyní se sahá pomocí podnikatelských exekutorů na majetek soukromý. Výsledky za 25 let řádění veksláckých politických kariéristů známe.

Z dnešního hlediska a po 25 letech, nejsme suverénním státem, jsme kolonií Evropy a ta je pouze americkým protektorátem – i zákony máme nařízenépřímo z Bruselu. S naprosto klidným svědomím můžeme dnes říci, že jsme byli okupováni jak v r. 1968 tak v r. 1989. A vše je jinak i v kontextu nynějších a minulých událostí.

Politici, zloději,veksláci a podvodníci, nás opili propagandou a vidinou amerického splněného snu, zatímco rozkrádali a devastovali stát. Mnozí občané byli doslova zhypnotizováni vidinou amerického snu koukáním na americké filmy a seriály, včetně politické propagandy a zboží ze Západu a snili své sny, že se stanou americkým boháčem nebo minimálně budou na úrovni střední americké třídy, což některým vydrželo dodnes. Ještě jim nedochází, že strmě kloužou do americké bídy a amerického bezdomovectví.

Cílem upadajících USA je, aby co nejvíce států zchudlo, bylo v chaosu či občanských válkách (které USA rozpoutávají), přibrzdily nebo zcela zničily jakoukoli konkurenci USA i jejich dolar, který nemá již žádnou cenu - jsou před bankrotem. USA potřebují rozvrácené státy a válku, z toho profitují a jak doufají, budou zachráněni. Zastrašují, vydírají lidi i politiky, provádějí násilné akce – všechny prostředky i lidské oběti jsou možné, aby pár jedinců mohlo ovládat celý svět. Evropa by se měla konečně „pochlapit“ a říci USA sbohem. Měla by si zvolit státníky, kteří se nebojí, nenechají se podplatit ani zastrašit a hlavně se vymaní z amerického područí, na které pouze doplácíme. JE TO JEDINÁ CESTA K ZABRÁNĚNÍ DALŠÍ SVĚTOVÉ VÁLCE, PROTOŽE USA BUDOU NEJEN OSAMOCENÉ, ALE BUDOU SI MUSET FINANCOVAT SVÉ VÁLKY SAMI, NA COŽ NEMAJÍ. EVROPA CESTOU KU SUVERÉNNOSTI STÁTŮ A OBCHODOVÁNÍM S CELÝM SVĚTEM, VČETNĚ RUSKA, USA NATOLIK ZAMĚSTNÁ, ŽE SE SVÝCH VÁLEČNÝCH CÍLŮ A CHOUTEK BUDOU MUSET VZDÁT. Evropa i s Ruskem má na to, aby USA usměrnily. Evropě schází rozhodní státníci, kterým jde o vlastní státy a vlastní občany, nikoli, jak jim říkáme – přizdisráči, vlastizrádci,slouhové USA apod. Až na pár válečných štváčů a amerických špehů či politiků, kteří pravděpodobně jsou agenty USA, nikdo si válku v Evropě ani ve světě nepřeje – je nám vnucována a na nás je, zda si tento přístup USA necháme jako Evropané líbit.