Pár jedinců ve vedení koaličních stran,  vládnou zcela nedemokraticky a protiústavně. K tomu dělají natolik vážná a chybná rozhodnutí, že ovlivní naši budoucnost na několik let a umožňují  růst různým zlodějnám, tunelům, krádežím za bílého dne, odklánění a rozdávání majetku státu v tkzv. církevních restitucích, které většině občanům přímo pění krev a demontují – spíš již přímo devastují – fungující úřady, instituce i právní stát a demokracii. Pokud tak vláda činí a je koaliční smlouva nad samotnou Ústavu ČR, porušují, poslanci straně striktně podřízeni, v podstatných bodech Ústavu a de facto ji postupně nahrazují koaliční smlouvou, kterou si zcela účelově  sestavily vládní strany, které podvedly a podvádí voliče od doby, kdy začaly vládnot jako strana jedinná. Schvalování zákonů, podléhá  čistě stranickému vedení a  několika jedincům, nikoli vůli  a potřebám občanů a státu, nejsou státotvorné, jsou často na jedno použití, tj. vládní období.

Nelze nepřihlédnout ani k diletantizmu a nezájmu koalice, jak již dopadají a dopadnou díky koaliční smlouvě a jejím dohodám, občané a stát. Jsou stále tvořeny zákony, které  účelově a záměrně obcházejí Ústavu, kde je to jen možné. V mnoha případech přímo nahrávají zločincům a podvodníkům a je opravdu otázkou, zda je tento stav únosný a není-li nakonec záměrem postupně „přepsat“ celou naši Ústavu   tímto záměrným  a účelovým  ohýbáním a obcházením Ústavy, protože pro změnu Ústavy nemá vládní koalice a její poslanci dost hlasů. Nadnesená otázka, zda tento stav není již žalovatelný, je zcela aktuální, ne-li potřebná.


Vláda obchází očividně  Ústavu koaliční smlouvou, ještě s různými dodatky a dohodami, o kterých občané vůbec nevědí.  Vedení stran nutí své straníky poslance i senátory k společnému a stejnému, straně podřízenému a jednotnému hlasování, které nerespektuje, ale i obchází samotný poslanecký slib. Je evidentní, že se tak děje, čili jsou i důkazy. Je zarážející, proč opoziční strany či jedinci v PS, jednání koalice a jejich poslanců  ještě nenapadli v tomto  ústředním a nejdůležitějším bodě,  ačkoli mají plná ústa nespokojenosti  a kritiky  koaliční vlády a jejích válcovacích praktik – alespoň tak činí před občany.
I  opozice bude možná potřebovat koaliční smlouvy a mohlo by se stát, že někteří poslanci  by mohli být věrni svému  poslaneckému slibu a jednat  dle vlastního vědomí a svědomí. To je velké nebezpečí pro strany. Neměl by však převažovat zdravý rozum a právě  vědomí a svědomí, nad stranickými diktáty? Strana a koaliční smlouva i koaliční dohody  jsou tedy nad samotnou Ústavu a aby tento stav netrval moc dlouho, Ústava i „Listina“ se postupně „ohýbá“, že z ní nezbude zhola nic a dojde  nakonec k jejímu úplnému přepsání podle nových a čistě  úzce zájmových  a účelových zákonů, které ji „ohýbají“. Čili další podvod stran na občany.