1. Rodiče se seznámili v Rumunsku. Oba mají vysokoškolské vzdělání. Norka Ruth zde pracovala jako dobrovolnice v projektu z norských fondů, Rumun Marius Bodnariu v tomto projektu pracoval jako IT specialista. Oba jsou velice křesťansky založeni. Po svatbě se rozhodli přestěhovat do Norska, do města bydliště Ruth a její rodiny a přátel. Považovali Norsko za lepší variantu pro život a výchovu svých dětí. 

2. S dětmi se účastnili života křesťanské komunity, kde jsou velice považováni. Jezdili s nimi na mnoho dovolených a výletů po světě. Pro své děti plánovali různé aktivity, rozvíjeli jejich osobnost po všech stránkách. To také uvedla ředitelka školy, kam starší děti chodili. 

3. Barnevernet kontaktovala ředitelka školy poté, kdy nejstarší dcera uvedla, že je doma trestána vytahanim za uši či placnutim po zadku. Ředitelka socialce popsala děti jako velmi kreativní, chytré, ale mající problémy se školní disciplínou, prostoreke a velice nabozensky zaměřené. 

4. Ředitelka školy pri příchodu socialky žádala, aby socialka pouze pomohla rodičům s výchovou. Socialka děti vyslechla, odešla a poté přišla zpět v doprovodu policie, aby děti odebrali. 

5. Ředitelka poté odmítala spolupracovat se socialkou, odmitala jim ukazat, kde se děti nacházejí. Odmítala, aby byly děti odebrány z rodiny. Děti vypověděli, že sice je doma trestaji, ale rodičů se nebojí, nebojí se jít domů a mají k nim dobrý vztah. Přesto socialka a policie děti odvedla. Dvě holčičky.