Když se odideologizujeme a prozřeme, ptáme se: Kde je vlastně ten král s mečem? Štětky se po koruně sápou, my mlčíme. Pane prezidente, ústavní činiteli… Ale marná snaha. Zuby jsou vylámané. A to, prosím, stojím za prezidentem, neb je můj, stejně jako každý… Pravomocí nemá a koná, i jak nemůže. Bohu díky!
Pobíhá tu Bakala, pobíhá Schwarzenberg, Lichtenštejnové, Sudeťáci chtějí své. Dere se mnoho dalších zločinců. Svou prázdnotou naplňují slavné sály. Kde jsou rytíři ducha? Vylhaných levobočků a prolhaných kazatelů od Nejsvětějšího Salvátora nám netřeba.
Ti, kdo čerta ďáblem vymítají, připravují Listopad, jenž listí strhá, ale dne nepřidá. Když tak vidíte a čtete v esperantu celé to jidášství oportunismu, nezbývá vám přece, než se sami opásat mečem a stát při lidech.
Lide český! Nedej se trápit cizím lhaním o sobě.
(autor glosy, Stanislav Novotný, je předsedou Asociace nezávislých médií a bývalý policejní prezident)
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
