V loňském roce 93 procent ze všech sedmdesáti tříd aktiv přineslo negativní výnosy (měřeno americkým dolarem). To se nestalo ještě nikdy v historii (tedy za posledních 100 let, odkdy Deutsche bank výkon sedmdesáti různých tříd aktiv sleduje). Šok a zklamání investorů bylo umocněno tím, že v roce 2017 pouhé jedno procento tříd aktiv přineslo negativní výnosy. Zjednodušeně řečeno – předloni „rostlo téměř vše“, zatímco loni před poklesy „nebylo kam utéct“.
Pro zajímavost uveďme, že druhý historicky nejhorší byl rok 1920, kdy zklamalo 84 procent tříd aktiv. V nechvalně známém roce 1931, kdy kulminovala Velká hospodářská krize z let 1929 až 1933, skončilo s negativním výnosem 77 procent tříd aktiv. Pokud tedy někdy v historii platila situace na trzích „cash is king“, bylo to rozhodně v loňském roce.
Dařilo se opačným strategiím, tedy „shortování“ většiny aktiv, a posílil také americký dolar. V černých číslech skončily prakticky pouze hotovostní peníze, ale ani ty nedokázaly porazit inflaci. Zde je nutno podotknout, že Deutsche bank výnosy sleduje v dolarovém vyjádření. Kvůli obecnému posílení amerického dolaru se tak v dolarovém vyjádření dostávaly do záporu i aktiva, která v lokálních měnách přece jen přinesla pozitivní zhodnocení.
Jednotlivé třídy aktiv dopadly v loňském roce tristně. Lépe však na tom nebyly ani jednotlivé investiční strategie. Drtivá většina strategií skončila v loňském roce ztrátami. Například long-short akciová strategie hedgeového fondu hodnotového investora Davida Einhorna v loňském roce ztratila přibližně 34 procent. V rámci akciového trhu dosáhl jen velmi malý počet akcií uspokojivého výsledku a porazil svůj index. Většina akcií, co se počtu týče, skončila v loňském roce ještě ve větších ztrátách, než měly akciové indexy, ve kterých se nachází.
Analytici jsou ve svém výhledu pro letošní rok opatrní, nicméně většina očekává spíše zpomalení tempa ekonomického růstu i tempa růstu zisků firem. Nečekají však recesi či meziroční poklesy zisků. Úrokové sazby se odlepily ode dna. Lze však očekávat, že je centrální banky v letošním roce nebudou dál výrazně zvedat, spíše budou čekat, jak se vyvine situace ohledně obchodních jednání mezi USA a Čínou.
Z hospodářských výsledků amerických firem, které budou reportovány v nejbližších týdnech, poprvé vypadne jednorázový pozitivní vliv americké daňové reformy. Evropa bude pro změnu zásadně ovlivněna jednáními o brexitu, volbami do Evropského parlamentu a možnými lidovými nepokoji v ulicích. Tím, že v USA klesla pravděpodobnost dalšího zvedání úrokových sazeb, zmírnil se i tlak na růst úroků v eurozóně. Ekonomika a trhy se zkrátka již nacházejí za svými vrcholy a berou si oddechový čas. To bude nahrávat strategiím výběru jednotlivých akcií. Trhy jako celek pravděpodobně zůstanou rozkolísané s velkými výkyvy a bez silného trendu, který by měl delšího trvání.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
