VE ZMĚNÁCH BARVY JE ODBORÁŘSKÝ CHAMELEÓN LEPŠÍ, NEŽ TEN PŘIROZENÝ
Po rozpadu komunistických odborů a masovém zahazování rudých knížek si tehdejší bossové rozdělili bleskově sesle nově vzniklých „odborových svazů“, hbitý bafuňář se rozkoukal hned v tom nejsilnějším – KOVO. Citlivý nos mu poradil, že dobré uplatnění získá ve zcela bezpáteřním ráji ČSSD a tak mohl s úžasem pozorovat, jak jej neznalost čehokoli, absence vlastních myšlenek a oddanost nové fangli dovedla přes to odborové „prezidentství“ až na post druhého nejvyššího ústavního činitele – předsedy Senátu PČR.
V přepychové odkládárně zhrzených či nepotřebných aparátčíků se pansoudruhpříteli vede dobře. Těch několik úkolů, co mu občas nejvyšší pansoudruhpřítel Sobotka svěří, plní rychle a tajemnictvem napsané „projevy“ se mu daří víceméně plynule deklamovat, protože díky socialistickému školství se číst a psát naučil. Více se od něj nečeká a též by jakékoli více bylo nad jeho síly.
„OBLBNOUT A NEURAZIT, JO? TAK MI TO NĚKDO NAPIŠTE A JÁ TO TAM TEDA ŘEKNU…“

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV