GENOCIDA ZŮSTÁVÁ GENOCIDOU, I KDYŽ JE POLITICKY „NEVHODNÁ“
Tentokrát konzistentně potvrdil svůj názor na strašlivou tureckou genocidu na Arménském národě. Při státní návštěvě Jerevanu se tak zařadil mezi ty odpovědnější a lidštější osobnosti, které tak učinily před ním nebo s ním souběžně. Nazvat genocidu genocidou se totiž neodhodlal nijak konjunkturalisticky pod dojmem vzácně odvážné aktivity německého Bundestagu, ale vyslovil se jasně už nejméně před dvěma lety.
Sobotkovic parta byla vystavena náhlému šoku z toho, že jejich šéfová Andělka vůbec „dovolila“ přetřásání „pomlouvačné kampaně“ vůči „strategickému“ osmanskému spojenci ve Spolkovém sněmu a ani jim nevyslala žádné signály, jak se v tomto případě zachovat. Tzv. opozice je z takového vývoje vykulenější než sobotkovci, protože přece hru na opozici hrály zatím obě strany kolaborantsky „fér“ a Zeman jejich politickou impotenci zase předvedl národu.
Tudíž blábolivý ministr zahraničí koktá cosi o tom, že „posouzení této tragédie bychom měli nechat na historicích…“, zatímco o malý fous inteligentnější poslanec Laudát se zmohl jen na jakési „nevhodné načasování“, on by prý jako moudrý politik raději „vyčkal s takovým označením na vhodnější dobu, na nějaké spíše podzimní měsíce.“ Rozumějme správně – až se vítr přežene, budou naši sněmovníci kadit moudra pěkně v závětří a sultán Erdogan na ně nebude dělat ty, ty, ty…!
Narychlo připravované „antigenocidní“ výšplechty přišly zcela nazmar. Prezident vládní i opoziční bezpáteřníky zase předešel. No, „neotrávilo“ by to jednoho…? Vyplynula jen smutná skutečnost, že chování našich parlamentníků je opravdu standardní, maximální porce alibismu a zbabělosti., absolutní lidský hnus…!
CO TO TAKHLE ZKUSIT BEZ RVAČKY?
Arménská cesta má však ještě další pozitivní moment, který dokazuje, že prezident Zeman svou asertivní mezinárodní politikou docela úspěšně otupuje ostří znesvářených sil kdekoli má tu nejmenší možnost. Takže vybídl ke vzájemné výměně názorů arménského prezidenta Serže Sargsjana i ázerbájdžánského dynastického vládce Ilhama Alijeva. Nabídl jim také pro případný summit neutrální půdu České republiky.
Žádnou ze znepřátelených stran přitom v minulosti neurazil, s oběma zeměmi i státníky se snaží o konstruktivní politiku, ze které mohou mít užitek i podnikatelské subjekty naší země. Zatímco Velký Osman Erdogan se snaží prostřednictvím karabašského kotlíku přitápět ve prospěch války tragicky znesvářených národů, Zeman jim nabízí dialog a vzájemnou spolupráci založenou na oboustranném respektu. Dokonce se mu to může při dobré konstelaci podařit a i to je více než děsivá představa pro současnou českou vládu, která se přece nemůže oficiálně vymezovat proti mírotvorné iniciativě.
Ukazuje se, že prezident Zeman nejen sjednocuje národ v boji o suverenitu a zachování naší identity, rovněž však i v mezinárodním měřítku prosazuje úsilí o mírové kroky všude, kde je to trochu možné a tvrdě se ohrazuje mezinárodnímu bezpráví, byť v případě našich západních „spojenců“ tak činí jazykem uhlazeně diplomatickým.
AROGANCE JE TAKÉ DIPLOMACIE, VZKAZUJÍ SVĚTU USA
A jelikož jsou jeho činy v kavkazské oblasti tolik podobné iniciativám prezidenta Putina, jenž rovněž obrušuje arménsko – ázerbájdžánské třecí plochy, bude do Zemana u nás stále kopáno a jeho poctivé úmysly „napříč politickým spektrem“ znehodnocovány. Vždyť by to nakonec mohlo vypadat, že ti Češi si nakonec přece jen drží jakési zbytky samostatné politiky.
Jsme-li na tom Kavkaze – vzpomene si dnes ještě někdo na Putinovo gesto vůči Georgi Bushovi mladšímu, když započala militarizace Východní Evropy pod zástěrkou obav z íránských virtuálních raket? Rusko tehdy po dohodě s Ázerbajdžánem nabídlo USA společné využití radarové základny pro monitorování íránských aktivit.
Amerika na podanou ruku plivla a spustila kampaň na zbudování „protiíránských“ radarových základen u nás i ve východní Evropě. Což by bylo k smíchu, pokud by to nemělo do budoucna celosvětový tragický kontext. „Protiíránské“ základny jsou dne s v Rumunsku, stejně jako v Pobaltí.
V situaci stálé snahy o vyvolání konfliktu s Ruskem za účelem ukradení jeho energetických zdrojů buďme rádi, že jsou v kolonizačním spolku EU a lupičském gangu NATO ještě politici, jako je Miloš Zeman. A že naše vlastní kolaboranty umí občas notně „otrávit“. Snad by se mu dala i odpustit ta jeho latentní eurofiilie, protože – Karel IV. A Jiří z Poděbrad jí vlastně trpěli také…
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: PV
