Dnešní pohrobci Hitlerovy Evropy jsou zase u moci, a jak se ukazuje, Nejvyšší soud vedený totalitním praktikem a kariérním komunistou JUDr. Šámalem produkuje typické judikáty na zakázku jediné vládnoucí strany (ČSSD) docela v duchu těch tradic. KSČ nebo ČSSD – vždyť jde jen o písmena. Nevinná písmenka, jako třeba když napíšete NSDAP. No, není to jedno?

Fialová kosa ostrá – česká cosa nostra

Zcela voluntaristický výklad „práva“ pan současný předseda dokonce vyučoval s kolegou Kinclem i na populární Právnické fakultě Plzeňské univerzity, kde si politický či policejní kariérista opatřil titul v řádu měsíců. Jestlipak někdo ze strážců „spravedlnosti“ odklepl doktorát třeba věčnému parlamentnímu dítěti Marku Bendovi?

Ale neodbočujme. Unikátní zdůvodnění, kdy se usvědčený a pravomocně odsouzený dlužník (ČSSD) zbavuje povinnosti podrobit se rozsudku, bere dech. Prý: „Mohl by utrpět újmu…“, míněno tím deponování dluhu ve švýcarské bance. A co kdyby pak tentýž soudní kabaret  zcela zvrátil verdikt a protektorátní bruselští socani potom měli administrativní starost, jak dostat peníze zpátky?

Tak předně – důsledkem soudních procesů obvykle bývá, že ten, kdo prohraje, nutně jakousi „újmu“ utrpí. Protože kradl, podváděl nebo vraždil, tak se „újma“ tak nějak předpokládá. Juristické novum, které však v tomto případě vyprodukoval Nejvyšší soud vychází z překvapivého, zcela nového precedentu. „Jsme přece vládní strana a takto (dle práva) se s námi zacházet nebude.“ Jinak vykladačský záchvat paragrafové džungle odůvodnit nelze.