Vždycky je to riskantní

Špiónská profese je totiž riziková. Ať už stojí vyzvědač na jakékoli straně, musí počítat s odhalením, rovněž s přísným trestem,  případně smrtí v průběhu své dobrodružné kariéry. Tolik cenění dvojtí agenti (přeběhlíci v aktivní činnosti proti mateřské zemi) pak musí počítat s riziky minimálně znásobenými. Zrada je holt zrada.

Ze Skripalovy smrti mohou mít dnes Rusové ve vyhrocené atmosféře válečného štvaní proti všemu ruskému jen pochybný užitek, snad jen v podobě vzkazu, že zrádcům patří smrt. Jde dnes ještě o pochybnější „vítězství“, než v případě pana Litviněnka, jenž také doplatil na svou zradu a také jej kdosi zavraždil a zase v Británii.

Udávat spoluobčany za peníze? Je to zaměstnání?

Skripal udával Britům své kolegy (kdepak asi jsou, jak se asi mají dnes jejjich děti, rodiny?), tím pádem se stal už odhalený a vytěžený zpravodajec pro Brity prakticky bezcenným, naopak zatěžující státní rozpočet. (Něco jsme mu museli přece dát a mnohem víc slíbit, že ano…?) A tak se nabízí možnost ještě jednou nešťastníka „zhodnotit“ zavražděním a pokusit se Putinově „říši zla“ nasadit psí hlavu. Vždyť ten darebák zase ovlivnil a jaksi vyhrál parlamentní volby v Itálii, ne?